Regina, m. Alesiæ
| 7. září, připomínka | |
| Postavení: | mučednice |
| Úmrtí: | století neznámé |
| Atributy: | holubice, lilie, kotel, kříž, meč, oheň, ovce, palma |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z burgundské obce Alise-Sainte-Reine, ležící pod Mont Auxois ve Francii. Uvádí se, že se narodila kolem r. 235 a byla sťata kolem r. 250, ale tyto časové údaje vůbec nejsou spolehlivé. Její otec patřil k zámožnější vrstvě a k pohanskému vyznání. Když po narození Reginy její matka záhy zemřela, opatřil k ní chůvu, kterou pověřil veškerou péčí a výchovou dcery, aniž tušil, že jde o křesťanku. Ta jí předala světlo víry a obeznámila ji s pravdami evangelia. Regina se rozhodla k důslednému životu pro Krista. Se svou chůvou prý často pobývala uprostřed přírody a později byla vyobrazována jako pastýřka.Otec jí více pozornosti začal věnovat až v dospívání a do svého domu ji dle některých životopisců povolal až v 15 letech. Při setkání s ní po ní zatoužil prefekt Olibrius a legendy uvádějí, že požádal otce o její ruku. Regina však byla představou sňatku s ním rozhořčena a nepomohla prý ani prefektova ochota respektovat její odlišnou víru ani otcova domluva, při které použil násilí. Věznil ji prý v úzké železné kleci, kterou dal i s Reginou umístit na stěnu temného žaláře. Podle legendy Regina vše snášela hrdinně a v mystickém spojení s andělem. Po nějaké době prefekt učinil poslední pokus o její získání. Pro nový neúspěch se rozezlil a nařídil mučení dívky. Mimo bičování je zmiňováno pálení rozžhaveným železem a střídavé polévání vařící a ledovou vodou. Na jeho konci je legendou uvedeno spatření bílé holubice a nebeské pozvání do otevírajících se bran věčného života. Její mučení završené stětím, jak udáváno, bylo za souhlasu otce.
V Alise-Sainte-Reine byla zaznamenána úcta k Regině již před rokem 628 a v VIII. století jí zde byla zasvěcena basilika, do níž byly uloženy její ostatky. Další jí zasvěcené kostely, včetně v Paříži, vznikaly v XVII. století.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji♦, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett♦ (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi♦ (1855); Eugenia Picco♦ (1921); Ignatius Klopotwoski♦ (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský