Stephanus de Castellione Dumbarum
7. září, připomínka | |
Postavení: | biskup OCart |
Úmrtí: | 1208 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se r. 1149 v Châtillon-des-Dombes ve Francii. V době dospívání byl horlivý v modlitbě a často se postil. V 25 letech vstoupil do kartuziánského kláštera v Portes-en-Bugey. Po mnoho let zde žil s velmi důsledným dodržováním řádu. Stal se převorem a z té doby se traduje jeho charisma zázraků, dar uzdravování. Po povolání na biskupský stolec v Die, na jihovýchodě Francie, zůstal sám k sobě stejně přísný a dbalý řádových pravidel. Po věřících požadoval zejména řádné svěcení neděle.
Zemřel v Die a po pohřbu u jeho hrobu pokračovaly zázraky uzdravení na jeho přímluvu. Proto již v roce 1231 začala jednání k uznání jeho kultu. V roce 1557 došlo k prohlídce jeho ostatků a tělo prý bylo shledáno neporušené. Po čtyřech letech však jeho hrob znesvětili hugenoti (výbojní fr. klavínisté).
Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji♦, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett♦ (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi♦ (1855); Eugenia Picco♦ (1921); Ignatius Klopotwoski♦ (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský