Thomas Tsuji, Ludovicus et Ioannes Maki*
| 7. září, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci (kněz TJ a laici) |
| Úmrtí: | 1627 |
ŽIVOTOPIS
Tomáš Tsuji se narodil kolem roku 1570 do šlechtické rodiny v Sonongai v provincii Omura v Japonsku. Návštěvou jezuitských škol získal vzdělání, výchovu a objevil zde své povolání. V 19 letech vstoupil do řádu, pak vystudoval teologii, stal se knězem a horlivým kazatelem. Nějakou dobu působil v Nagasaki. Kvůli kázáním zaměřeným proti neřestem a různým nepořádkům, byl nucen toto velkoměsto opustit. Novým jeho působištěm se stalo město Fikaty v oblasti Čikugen. Vystupoval zde s nemenší horlivostí do roku 1614. V tom roce vyšel císařský dekret, obsahující vypovězení všech křesťanských misionářů z Japonska a Tomáš Tsuji musel odejít do Macaa. Zde zůstal pouze čtyři roky, provázeje opuštěné a pronásledované křesťany modlitbou. Pak se do Japonska vrátil v přestrojení za obchodníka a tajně vykonával kněžskou službu. Své přestrojení často střídal a ponejvíce vystupoval jako nosič zavazadel.Neustále riskoval odhalení a jen s Boží pomocí pokračoval v rozdávání Božích milostí s udělováním svátostí. Sám často pociťoval svoji křehkost, prožíval strach i drama pronásledování s jeho důsledky. Ve své veliké sklíčenosti a pod tlakem neřešitelných těžkostí nahlásil představeným, že by chtěl z řádu odejít. Byl mu dán čas k rozmyšlení, ale ten mu nestačil k tomu, aby se dostal z pocitu frustrace. Teprve při vlastním propouštění se vzpamatoval ze své duševní slabosti a svou žádost chtěl zrušit. Představení však byli té zásady, že ani za těžkého období nelze naráz měnit rozhodnutí a tak ho z řádu odepsali. Svou tvrdost zmírnili příslibem, že pokud projeví vytrvalost ve své touze se vrátit, po čase ho znovu přijmou za řádového bratra.
Nakonec při zesíleném pronásledování byl podroben šestileté zkoušce, v níž při výkonu kněžské služby projevoval neobyčejnou odvahu. Po novém přijetí mezi členy jezuitského řádu byl poslán opět ke křesťanům v Nagasaki. Zde, v domě Ludvíka Makiho, 22. 7. 1626, ke konci mše svaté, kterou Tomáš Tsuji sloužil, došlo k přepadení pronásledovateli, kteří zajali kněze i s majitelem domu a jeho synem Janem.
Ludovík Maki Soetsu byl laik a vychoval adoptovaného syna Jana Maki Jizaemona, kterému bylo 27 let, když je společně odváděli do vězení. Všichni tři byli v Nagasaki předvedeni před guvernéra Feizu, který byl kdysi pokřtěn, ale zřekl se víry. K podobnému kroku začal přemlouvat Tomáše Tsuji s oběma Makiovými. Pro neúspěch je rozkázal umístit do vězení v Omure. Zde během 13 měsíců Tomáše navštívili jeho příbuzní s naléháním, aby svůj vztah k církvi zrušil a zachránil si tak tělesný život. Tomáš měl však ve svém srdci Ježíšova slova o kříži a věrném následování s upozorněním: "kdo by chtěl zachránit svůj život, ten o něj příjde; kdo však ztratí svůj život pro mne, nalezne jej." (Mt 16,25) Podle toho jim také odpověděl.
Když všichni tři opět stanuli před guvernérem, vyslechli si jeho rozsudek k upálení zaživa. Byl vykonán na tzv. "svatém vršku", popravišti křesťanů, pro které tam byly připravovány hranice.
Thomas Tsuji byl se svými druhy blahořečený 7. 5. 1867 papežem Piem IX.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji♦, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett♦ (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi♦ (1855); Eugenia Picco♦ (1921); Ignatius Klopotwoski♦ (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský