Světci k nám hovoří...


blah. Ignác Klopotwoski

Ignatius Klopotwoski

7. září, připomínka
Postavení:kněz, zakladatel kongregace
Úmrtí:1931

ŽIVOTOPIS

Narodil se 20. 7. 1866 v Korzeniowke v oblasti Mazowieckie v Polsku. Rodiči byl vychováván v lásce k Bohu i k vlasti. Po ukončení gymnázia v Siedlce vstoupil, v roce 1883, do Vyššího semináře v Lublinu. Po čtyřech letech byl poslán pokračovat ve studiu teologie do Petrohradu a po návratu ho v Lublinské katedrále 5. 7. 1891 biskup František Jaczewski vysvětil na kněze.

Ignác Klopotwoski pak působil jako farář ve farnosti Obrácení svatého Pavla. Roku 1892 byl ustanoven kaplanem v nemocnici sv. Vincence a začal vyučovat ve Vyšším semináři. Vyučoval 14 let biblistiku, katechetiku, homiletiku, morální teologii a církevní právo.

V letech 1892 až 1894 byl farářem při lublinské katedrále. Následně byl jmenován rektorem u sv. Stanislava, kde poskytoval pomoc pronásledovaným řeckokatolíkům.

Při veškeré 17leté pastorační službě vynikal hlubokou láskou a empatií k chudým, k nezaměstnaným a k sirotkům. Podílel se na zakládání dětských domovů i domů pro seniory. V Lublinu organizoval pro mladé nezaměstnané rekvalifikační vzdělávání. Podílel se na otevření azylového domu sv. Antonína s novými pracovními příležitostmi pro problémová děvčata a ženy, které byly dohnány k prostituci. Byl lékařem zraněné společnosti. Za pomoci kongregace Služebnic Neposkvrněné zakládal venkovské školy a za to se mu dostalo represí ze strany ruských úřadů. Své redakční schopnosti využil k vydávání duchovní literatury. Jeho článek v roce 1905 do katolických novin "Praca" (práce) však neprošel ruskou úřední cenzurou. Začal pak vydávat časopis "Polák Katolík", i další noviny.

Od roku 1908 působil se souhlasem biskupů ve Varšavě, měl zde tiskařskou dílnu a vydával publikace na obranu víry i další, které samozřejmě obsahovaly křesťanské morální zásady. Pro rozvoj této ediční činnosti založil ve Varšavě kongregaci sester blahoslavené Panny Marie (z) Loreta, která byla schválena 31. 7. 1920 apoštolským nunciem arcibiskupem Achillem Rattim, (který se stal o 2 roky později papežem Piem XI.).

Ignác Klopotwoski měl podíl i na zakládání zdravotnického zařízení a veřejného stravování. Zemřel v 65 letech jako milovaný kněz a opravdový otec a ochránce sirotků.

Byl pohřben na hřbitově v Powazki, do hrobu kongregace, kterou založil. Jeho beatifikační proces byl otevřen 22. 6. 1988 a 19. 6. 2005 ho papež Benedikt XVI. blahořečil.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Marcus Crisini, Stephanus Pongracz et Melchior Grodziecki (1619); Regina, m. Alesiæ (století neznámé); Sozon (století neznámé); Evurtius (s. IV); Gratus, ep. Augustan. (s. V); Clodoaldus (560); Madelberta (asi 705); Ioannes Laudensis (asi 1106); Stephanus de Castellione Dumbarum (1208); Thomas Tsuji, Ludovicus et Ioannes Maki* (1627); Randulphus Corby et Ioannes Duckett (1644); Ioannes Baptista Mazzucconi (1855); Eugenia Picco (1921); Ignatius Klopotwoski (1931); Festus et Desiderius (s. IV); Memorius et socii (s. V); Alpinus, ep. Catalaunen. (s. V); Carissima (s. VI/VII); Hilduardus (ca. 760); Gauzlinus (962); Claudius Barnabas Laurent de Mascloux et Franciscus d'Oudinot de la Boissiere (1794)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský




Bez písemného souhlasu autora není povoleno veřejné šíření jakékoliv části textu těchto stránek kromě jeho užití v homiliích.