Corbinianus
| 8. září, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 725 |
| Patron: | arcidiecéze Mnichov - Freising |
| Atributy: | biskup, kniha, medvěd, model kostela, |
ŽIVOTOPIS
Pocházel od Chartres ve Francii. Po počátečním poustevnickém životě připutoval do Říma. Od papeže přijal rady, biskupské svěcení i poslání. Po působení ve Francii a audienci u nového papeže se vrátil do Bavor a Tyrolska, kterým procházel cestou do Říma a pokračoval v poslání věrozvěsta. Vynikal zejména láskou k chudým, oddaností Bohu, poslušností a odhodlaností k důslednosti při hlásání evangelia.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"POSLOUCHAT JE LEPŠÍ NEŽ OBĚŤ"
Narodil se kolem r. 680 u Chartres ve Francii jako syn Valdegise a Korbiniany keltského původu. Stal se vzdělaným mladým mužem, který měl zálibu v modlitbě a duchovní četbě. Po smrti matky, kolem r. 701, odešel na blízké opuštěné místo se starou kaplí sv. Germána a zřídil si zde poustevnu. Asi přes deset let žil v modlitbě a odříkání, přičemž část dne věnoval návštěvníkům, s nimiž se modlil, předčítal jim a vysvětloval poučení. Pro některé se stal rádcem, mnozí ho prosili o přímluvu u Boha.
Po roce 710 poustevnu opustil a vydal se na pouť do Říma. Při setkání s papežem mu vylíčil svůj život i přání pokračovat poustevnickým životem v blízkosti Petrova hrobu. Konstantin I. zvážil jeho schopnosti, poukázal na nedostatek věrozvěstů a povážlivost rozhodnutí stranit se života, když by se mohl ve službě pro druhé stát užitečnějším. Po přemluvení k misijnímu působení ho vysvětil na biskupa. Na cestu dostal zplnomocnění kdekoliv hlásat evangelium a také "pallium" - odznak hodnosti.
Po návratu do Francie se při hlásání evangelia setkával se zhrublými mravy šlechty a s morálním úpadkem lidu. Začal boj s náboženskou vlažností plnou pověr i nesvárů mezi těmi, kteří k sobě patří. Míval ohnivá kázání, s jimiž nejen vzbuzoval pozornost, ale i přesvědčoval ke křesťanskému životu.
Přijal také pozvání říšského správce Karla Mertella, aby kázal na jeho dvoře, ale o pocty nestál. Sám se prý stále cítil přitahován poustevnickým životem, avšak už v něm nenacházel klidu. Jeho povolání bylo jinde.
Při jedné své cestě potkal odsouzeného zloděje Adalberta, vedeného k šibenici, a rozhodl se získat pro něj milost. Promluvil s ním, smířil s Bohem a po žádosti o odklad popravy spěchal vyžádat milost i u říšského správce. Bylo mu vyhověno, ale po návratu již Adalbert visel na oprátce. Korbinián mu však po sejmutí položil ruku na hruď a on ožil.
Další legendární příběh se týká cesty do Říma. Při přenocování u Brennerského průsmyku v Tyrolsku, Korbinián ráno uviděl jak medvěd požírá zbytky koně, který předtím nesl zavazadla a tak medvědovi nařídil nést je dál za něj. Zkrotlý medvěd pak Korbiniána doprovázel a dostal se nakonec mezi jeho atributy.
Cestu do Říma tentokrát konal přes Rýn, Bavorskem, se zastávkou u vévody Theoda II. a pak u jeho syna Grimoalda na hradě Freising. Ten jej chtěl přimět, aby z Bavor neodcházel, ale pak mu dal na cestu do Tridentu k longobardskému králi Luitprandovi ochranný doprovod.
V Římě ani papež Řehoř II. nesouhlasil s jeho přáním odejít do kláštera a řekl, že se nemá bránit výkonu povolání, k němuž má od Boha schopnost a sílu a podle jeho vůle má nadále vykonávat svěřený úkol. Připomněl Korbiniánovi slova, která on sám říkával druhým: "Poslouchat je lepší než oběť" (1 Sam 15,22) .
Korbinián se vrátil do Tyrolska, kde prosazoval zásady církevního řádu proti Grimoaldovu sňatku s Pilitrudou, mladou vdovou po jeho bratru. Grimoald se po 40 dnech rozhodl poslechnout biskupa, který chtěl v opačném případě odejít. Grimoald pak ale bez Pilitrudy nevydržel. Ona současně osnovala plán na zavraždění biskupa, protože Korbinián nepřestával s napomínáním a povzbuzováním k dobrému. Pilitrudinu pomstychtivost zvýšila příhoda její známé, které biskup odňal značný honorář za magické uzdravení dítěte a rozdal ho chudým. Varován ujel krátce předtím než do jeho domu vstoupil najatý vrah. Korbinián pak i přes Grimoaldovy prosby, se zdržoval pod ochranou Luitprandovou v Maysu nebo Kainsu v jižních Tyrolích. Grimoaldovi vzkázal, že jednal po příkladu Eliáše, který unikl nástrahám Jezábel. Přidal i varování před trestem, které se naplnilo.
Po čase Korbiniána přivedl zpět Grimoaldův nástupce. Když 8. 9. 725 Korbinián podlehl srdeční chorobě, byl na své přání pohřben v jižních Tyrolích v kostele sv. Valentýna. Zpětné přenesení ostatků do Freisingu se uskutečnilo 20. 11. 765.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu se dnes učit jednat podle toho, že není důležité, co považuji za nejlepší já, ale služba, kterou ode mne očekává Bůh.Bože, Tys naplnil svatého biskupa Korbiniána svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a poslal jsi ho hlásat evangelium světu; dej nám, kteří jsme pravdu evangelia už poznali, ať stále roste naše poznání o Tobě a ať přinášíme ovoce dobrých skutků. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Nativitas ; Hadrianus, m. Nicomediæ (století neznámé); Isaac, ep. in Armenia (438); Sergius Pp I (701); Corbinianus (725); Seraphina Sforza♦ (1478); Thomas de Villa Nova (1555); Antonius a Sancto Bonaventura♦, Dominicus Castellet et XX socii* (1628); Fridericus Ozanam♦ (1853); Ismael Escrihuela Esteve♦ (1936); Apolonia Lizarraga a Santísimo Sacramento Zabalegui♦ (1936); Adamus Bargielski♦ (1942); Ladislaus Blądziński♦ (1944); Faustus, Dius et Ammonius (ca. 311); Petrus de Chavanon (ca. 1080); Thomas Palaser♦, Ioannes Norton et Ioannes Talbot* (1600); Iosephus C♦, Theodemirus Ioachim (Adrianus) Sainz Sainz et Eventius Richardus (Eusebius Alphonsus) Urjurra* (1936); Marinus Blanes Giner♦ (1936); Paschalis Fortu♦ (1936); Iosepha a Sancto Ioanne Ruano García et Maria Perdolens a Sancta Eulalia Puig Bonany♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský