Paphnutius
| 11. září, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. IV. |
| Patron: | horníků |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Egypta. V mládí odešel do Thébské pouště a stal se učedníkem sv. Antonína Vel. (pam. 17. 1.). Žil asketickým životem a s pevným rozhodnutím uchránit si ctnost čistoty. Byl dbalý rad svého učitele a každý den začínal s vědomím, že má celý být službou Bohu a kterýkoliv den by mohl být posledním v jeho pozemském životě.Jeho úsilí o svatost nezůstalo neznámé a po určitém čase byl zvolen za biskupa v Horní Thebaidě.
Za tvrdého pronásledování křesťanů, nařízeného v začátku IV. století římskými císaři, došlo ke krutostem proti křesťanům i v Thebaidě. Na prvním místě byli postihováni a likvidováni kněží a biskupové. Pafnuciovi ve vězení vyrazili pravé oko a žhavým železem přepálili šlachy v ohbí u levého kolena. Takto ochromený byl odsouzen k těžké práci v rudných dolech. Později, po skončení tvrdého pronásledování, se vrátil ke svěřené diecézi a chránil ji před nákazou ariánských bludů, které se začaly šířit i v Egyptě. V roce 325 se účastnil Nicejského sněmu a rozhodně vystupoval proti arianismu.
Ve věrnosti a horlivosti ve službě Bohu setrval do konce života.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Æmilianus, ep. Vercellen (s. VI.); Ioannes Gabriel Perboyre (1840); Protus et Hyacinthus (s. III); Felix et Regula (století neznámé); Paphnutius (s. IV.); Leudinus seu Bodo (před r. 680); Bonaventura de Barcinone /Michael/ Gran♦ (1684); Franciscus Ioannes Bonifatius♦ (1946); Bonaventura de Barcinone (Michael) Gran♦ (1684); Patiens, ep. Lugdunen. (ca. 480); Sacerdos, ep. Lugdunen. (552); Daniel, ep. Bancoren. et abbas (ca. 584); Adelphius (ca. 670); Elias Speleota (960); Gaspar Koteda♦, Franciscus Takeya et Petrus Shichiemon* (1622); Franciscus Mayaudon♦ (1794); Petrus de Alcantara (Laurentius) Villanueva Larráyoz♦ (1936); Iosephus Maria Segura Penadés♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský