Rolandus de Medicis
15. září, připomínka | |
Postavení: | poustevník |
Úmrtí: | 1386 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Miláně do významné rodiny Medicejských, jejichž rod patří mezi nejslavnější v severní Itálii.Ve věku kolem 30 let odešel do lesů mezi Tabiano a Salsomaggiore, poblíž Bargone, protože se rozhodl pro asketický život a cestu k svatosti skrze umrtvování. Hlavním výrazem askeze byla u něj mlčenlivost, vystříhal se i slov považovaných za nutnost. Ač žil poustevnickým životem, nezabydlel se v žádné poustevně a všechna roční období trávil pod širým nebem, často na nepřístupných místech Alp. Jeho potravou byly lesní plody a náplní života vlitá kontemplativní modlitba. Vídán byl i poblíž hradu Pallavicino. Někdy stál po dlouhý čas na jedné noze s upřeným pohledem k nebi. Své šaty po čase záplatoval listím a také chodil v kozlí kůži. Jako slavnostní šat používal černý háv. Život v umrtvování, nepřetržité modlitbě s rozjímáním o Božích dobrech, posty, to vše mu podlomilo zdraví. Nemocného a neschopného ho při lovu objevili sluhové markýzy A. Casattiové a přes jeho odmítavá gesta jej dopravili na hrad Bargone. Promluvil jen ke karmelitánským zpovědníkům v Cremoně.
Zemřel 15. 9. 1386 a byl pohřben v Busseto.
Proces směřující k potvrzení kultu od nepaměti byl oficiálně otevřen v roce 1794 a k jeho potvrzení od Pia IX. došlo 28. 9. 1853.
Maria Virgo, Perdolens ; Nicomedes (století neznámé); Nicetas Gothus (asi 370); Rolandus de Medicis♦ (1386); Catharina Fieschi♦ (1510); Ioannes Baptista et Hyacinthus de los Angelis♦ (1700); Antonius Maria Schwartz♦ (1929); Ladislaus Miegoń♦ (1942); Paulus Manna♦, presbyter (1952); Valerianus, m. Tornusii (s. inc.); Ioannes Baptista et Hyacinthus ab Angelis♦, martyres (1700); Straton, Valerius (s. IV); Alpinus, ep. Lugdunen. (s. IV); Aprus, ep. Tullen. (s. VI); Aichadrus (s. VII); Emila et Ieremias (852); Iosephus Puglisi♦ (1993); Paschalis Penadés Jornet♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský