Used with permission of The Hagiography Circle
Ioannes Baptista et Hyacinthus de los Angelis
15. září, připomínka | |
Postavení: | indiánští mučedníci |
Úmrtí: | 1700 |
ŽIVOTOPIS
Oba, Jan Battista i Hyacint od Andělů, pocházeli z indiánského kmene Zapoteků sídlících v jižní mexické provincii Oaxaca. Narodili se po roce 1600 v osadě San Francisco Cajonos.Jan Battista býval ministrantem a pomocníkem kostelníka. Později dosáhl dobrého vzdělání i postavení. Stal se soudcem a starostou. Za manželku si vzal Josefínu de Cruz a narodila se mu dcera.
Také Hyacint od Andělů, který byl potomkem náčelníků a již od dětství vykonával charitativní činnost, se šťastně oženil. S Petrou měli dva syny, Jana a Nikolu.
Oba vážení otcové rodin pomáhali dominikánským misionářům jako katecheté a angažovali se i v charitativní oblasti. Stali se právními zástupci vikariátu a měli dbát o čistotu katolické víry i co se týče kmenových zvyků, aby odpovídaly katolické morálce. Snad dostali poněkud méně vhodný název fiscales. Nikoho přitom nenapadlo, že v kraji, kde se rozšířila úcta k sv. Františkovi a převažovalo křesťanské obyvatelstvo, může u vážených občanů jejich věrnost k poslání vyústit v jejich popravu.
Část obyvatel ze San Francisco Cajonos zorganizovala 14. 9. slavnost na počest dříve uctívaného božstva a zřejmě strhla k oslavě i část křesťanů. Jan a Hyacint měli za svou povinnost informovat duchovní představené a udělat vše proto, aby oslava nebyla cestou zpět k pohanství. Na místo pohanské akce přišli v doprovodu řeholníků a velitele vojenské posádky, asi když začínal pohanský ceremoniál. Pohané byli podrážděni jejich doprovodem a ještě více tím, že jim z moci úřední zabavili obětní dary. Naplněni zlobou požadovali vydání Jana Battisty i Hyacinta a rozhodli se zapálit kostel a dominikánský klášter. Za této nebezpečné situace se oba svěřili do Boží ochrany, obraceli se na Matku Boží a vyzpovídali se. Přijali Nejsvětější svátost a rozhodli se vydat pohanům. Tak předešli uskutečnění hrozeb klášteru.
Když se jich rozhněvaní pohané zmocnili, začali je krutě bít, ponižovat a uvrhli je do vězení, v němž se je snažili přinutit, aby se zřekli křesťanské víry. Oni ale s pevnou rozhodností odpověděli: "Přijali jsme křest a zůstaneme navždy věrni pravé víře."
Pro odmítnutí navrátit se k uctívání bohů svých předků a pro věrnost Kristu byli druhého dne odsouzeni k smrti a pak v horském pásmu Santo Domingo Xagacia na pokraji propasti zabiti holí a mačetou a shozeni dolů.
Vítězství pohanů nad nimi však bylo jen zdánlivé, stejně jako porážka Krista při jeho ukřižování. Tím, že tito bezúhonní otcové rodin podstoupili mučednickou smrt pro věrnost víře, stali se příkladem pro věřící laiky, kteří jsou povoláni k svatosti v normálních životních podmínkách - jak to vyjádřil papež při jejich beatifikaci. Dále je vyzvedl jako vzor pro plnění občanských povinností a vzor pro všechny, kteří mají za povinnost horlivě a nezištně pečovat o společné dobro. Blahořečení papežem Janem Pavlem II. se uskutečnilo 1. 8. 2002 v basilice Panny Marie v Guadalupe.
Maria Virgo, Perdolens ; Nicomedes (století neznámé); Nicetas Gothus (asi 370); Rolandus de Medicis♦ (1386); Catharina Fieschi♦ (1510); Ioannes Baptista et Hyacinthus de los Angelis♦ (1700); Antonius Maria Schwartz♦ (1929); Ladislaus Miegoń♦ (1942); Paulus Manna♦, presbyter (1952); Valerianus, m. Tornusii (s. inc.); Ioannes Baptista et Hyacinthus ab Angelis♦, martyres (1700); Straton, Valerius (s. IV); Alpinus, ep. Lugdunen. (s. IV); Aprus, ep. Tullen. (s. VI); Aichadrus (s. VII); Emila et Ieremias (852); Iosephus Puglisi♦ (1993); Paschalis Penadés Jornet♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský