blah. Pavel Manna

Paulus Manna, presbyter

15. září, připomínka
Postavení:	kněz, zakladatel PIME
Úmrtí:	1952

ŽIVOTOPIS

Narodil se 16. 1. 1872 v Avellino, v Itálii. Po základní škole studoval v nepříliš vzdálené Neapoli a pak odešel na Gregoriánskou universitu do Říma. V roce 1891 se rozhodl pro seminář Institutu zahraničních misií, do něhož vstoupil v Miláně. Po přijetí kněžského svěcení 19. 5. 1894 odcestoval na misie do Barmy, sousedící s Čínou a Thajskem. V Toungoo (dnes Taunggyi) ale onemocněl a ze zdravotních důvodů se musel vrátit. Cestu pak zopakoval ještě dvakrát a až v roce 1907 se smířil s tím, že mu nezbývá než zůstat v Itálii. Práce pro misie se však nevzdal.

Od r. 1909 pracoval na podpoře misií. Zprvu jako šéfredaktor časopisu "Katolické misie," v roce 1916 založil Misijní unii, která dnes působí v celém světě. O tři roky později začal vydávat další časopisy "Misijní propaganda" a "Misijní Itálie." V Ducentě v Kampánii organizoval, z pověření Kongregace pro šíření víry, Seminář Nejsvětějšího Srdce pro misionáře. Od roku 1924 byl v Miláně představeným Institutu zahraničních misií. Ten se v roce 1926 spojil s Římským misijním seminářem a byl přejmenován na Papežský institut pro zahraniční misie (PIME).

Roku 1936 založil P. Pavel Manna kongregaci Sester misionářek Neposkvrněné. Vynikl jako organizátor i spisovatel. Napsal kolem 70 svazků misijní publicistiky, pomocí kterých upozorňoval na problémy v misiích a možnosti pomáhat. Svými díly přispěl i k novým kněžským a řeholním povoláním. Od r. 1943 vydával ještě další misijní časopis Venga il tuo Regno.

Zemřel v Neapoli ve věku 80 let. Blahořečený byl 4. 11. 2001 papežem Janem Pavlem II., který v beatifikační homilii vedle vyzvednutí skutečnosti, že P. Pavel Manna celý život zasvětil práci pro misie, poukázal na přítomnost Ježíše v jeho díle i Mannova slova: "Misionář je ničím, když nezosobňuje Ježíše Krista."

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Maria Virgo, Perdolens ; Nicomedes (století neznámé); Nicetas Gothus (asi 370); Rolandus de Medicis^♦ (1386); Catharina Fieschi^♦ (1510); Ioannes Baptista et Hyacinthus de los Angelis^♦ (1700); Antonius Maria Schwartz^♦ (1929); Ladislaus Miegoń^♦ (1942); Paulus Manna^♦, presbyter (1952); Valerianus, m. Tornusii (s. inc.); Ioannes Baptista et Hyacinthus ab Angelis^♦, martyres (1700); Straton, Valerius (s. IV); Alpinus, ep. Lugdunen. (s. IV); Aprus, ep. Tullen. (s. VI); Aichadrus (s. VII); Emila et Ieremias (852); Iosephus Puglisi^♦ (1993); Paschalis Penadés Jornet^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský