Lambertus, ep. Traiecten.
17. září, připomínka | |
Postavení: | biskup |
Úmrtí: | asi 705 |
Patron: | Freiburgu a Lambrechtu; zubařů, chirurgů; vzýván při ledvinových onemocněních |
Atributy: | biskup, oštěp, žhavé uhlí |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 635 v Trajectumu ve Flandrech (který byl starým římským městem a dnes je to území Maastrichtu v Nizozemí). Zámožnější rodiče Aper a Herisplindis mu za vychovatele vybrali kněze Landoalda a svěřili ho péči pozdějšího světce, biskupa Theodora v Maastrichtu.Lambert vynikal nadáním, horlivostí a zbožností. Jeden z atributů souvisí s jeho ministrantskou službou, kdy podle legendy přenesl při bohoslužbě do zhaslé kaditelnice žhavé uhlí v rochetě, aniž na ní zanechalo stopy. Dovedl se soustředit na to podstatné - službu Bohu.
Dosáhl vyššího vzdělání a rozhodl se pro duchovní povolání. Když v roce 669 biskupa Theodora, který byl ochráncem církevní kázně, úkladně zavraždili, byl Lambert na přání krále Childericha II. povolán na jeho místo. Ač se zprvu zdráhal tuto hodnost přijmout, pro vědomí všech důsledků, nakonec přijal svěcení s plnou vahou odpovědnosti.
V roce 675 se část velmožů spikla proti králi a po jeho zavraždění sesadili a vyhnali i jeho oblíbence biskupa Lamberta. Ten odešel do benediktinského kláštera ve Stablo (dnešním Stavelot) u Lutychu. Zde žil důsledně podle řeholních pravidel po 7 let. Zpět na biskupský stolec jej povolal vladař Pipin Heristalský r. 682. V Maastrichtu byl uvítán s radostí a působil jako velmi dobrý pastýř. Žil jako prostý mnich a druhým mírnil jejich nedostatky. Když r.696 se Vilibrord stal prvním biskupem Utrechtu, začal mu pomáhat v jeho misijním díle u Frisů.
Pravděpodobně roku 705 v Lutychu ve východní části Belgie zemřel mučednickou smrtí pro svou důslednost a věrnost v hlásání evangelia. Důvodem zřejmě bylo, že nemlčel k pohoršlivému soužití Pipina s Alpaisou, kteří spolu měli syna Karla Martella a svými výtkami si přivodil nenávist příbuzných Alpaisy. Dodo se skupinou ozbrojenců zaútočil na biskupův doprovod a Lamberta nakonec útočníci probodli oštěpem při modlitbě před oltářem.
Pohřbený byl v Maastrichtu, ale biskup Hubert v r. 721 přenesl jeho ostatky do Lutychu, kam přeložil biskupské sídlo. Dvě části z ostatků sv. Lamberta přivezl Karel IV. v r. 1357 i do Prahy pro svatovítský chrám.
Robertus Bellarmino, ep. Capuan. et doctor Eccl. (1621); Satyrus, frater s. Ambrosii (asi 377); Lambertus, ep. Traiecten. (asi 705); Columba, virgo et m. Cordubæ (853); Hildegardis (1179); Petrus de Arbués (1485); Stanislaus Papczński (1701); Franciscus Maria de Camporosso (1866); Sigismundus Felix Feliński, episcopus (1895); Sigismundus Sajna♦ (1940); Rodingus (s. VIII in.); Reginaldus, eremita (ca. 1104); Cherubinus Testa♦ (1479); Ioannes Ventura Solsona♦ (1936); Timotheus Valero Pérez♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský