Eustachius, m. Romæ
| 20. září, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | století neznámé |
| Patron: | Paříže, Madridu; myslivců, lovců, klempířů; vzýván jako pomocník v nouzi, při velkých životních souženích a jako rádce v mezilidských vztazích |
| Atributy: | bojovník v brnění, jelen, kříž mezi parohy, lovec, pec |
ŽIVOTOPIS
Představován je jako ženatý římský vojevůdce, který byl mimořádným způsobem přiveden ke křesťanské víře. Tu pak osvědčil jako Job a také o co přišel, mu bylo podobně vráceno. Avšak v té době ho čekala poslední a největší zkouška. Statečně v ní obstál - za věrnost Kristovu učení byl umučen a později byl zařazen do počtu tzv. 14 pomocníků v nouzi.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MILOST - ZDROJ PEVNÉ VÍRY
Nejstarší zápisy o jeho životě se nedochovaly a je zdůrazňováno, že pozdějšími autory byl jeho příběh vyprávěním dokreslován. Kromě toho od 11. století býval zaměňován se sv. Hubertem (pam. 30. 5.), s nímž má sv. Eustachius shodný atribut kříže uprostřed paroží jelena. K prolínání životopisů snad napomáhala i skutečnost, že svátek obou světců se někde připomínal v jediný den a to 3. listopadu. Některé verze jakoby soutěžili v barvitosti.
Legenda o Eustachovi, která mimo jiné obsahuje i únos jeho synů lvem a vlkem, je považována za nedostatečně věrohodnou i kdybychom chtěli ve zvířatech vidět symboly. Symbolika ve vyprávění příběhů 14 pomocníků se ovšem vyskytuje a nejznámější je u sv. Jiří.
Jiné legendární vyprávění o Eustachovi, sepsané ve střízlivější formě, chce vyzvednout evangelní pravdu, že co uděláme pro trpícího bližního, jako bychom udělali pro Krista (viz Mt 25,40). Nebude to zapomenuto, stejně jako vytrvalost ve věrnosti Kristu (Mt 10,22).
Eustachius se pod jménem Placidus (jm. před křtem) stal v Římě velitelem vojska císaře Trajana (vládl r. 98 - 117). Byl ženatý s Theopistou a měl syny Agapeta a Theopistu. Žil jako zámožný člověk vyššího postavení a ač pohan (a podle některých verzí pronásledující křesťany), konal milosrdné skutky. Jeho dobrota byla odměněna mimořádným povoláním do společenství s Kristem. Jak legenda říká, stalo se to při honu na jelena, kdy uviděl zářící kříž mezi jeho parožím (některá verze hovoří i o tváři Krista) a uslyšel hlas, který tuto vizi dává do souvislosti s milosrdenstvím, které Eustachius prokazoval bližním. Proto se mu dostalo milosti setkání s Kristem a daru víry v evangelium. Dal se i se svou rodinou pokřtít jménem Eustachius a brzy jako zkouška pevnosti ve víře jej potkala mnohá neštěstí podobně jako Joba.
I Eustachius přišel o majetek a prožíval mnohá utrpení. Jeho dům postihlo jedno neštěstí za druhým. Od epidemie (smrtelného infekčního onemocnění) až po vydrancování. S tím posledním, co mu zbylo - rodinou - se rozhodl odplout do Egypta. Kapitán lodi ho však připravil o ženu a následně přišel i o syny. Hledaje obživu přijal práci hlídače polí.
Císař Trajan ho údajně po letech nechal vypátrat a vrátil mu postavení. Eustachius nezklamal císařovu víru v jeho schopnosti a vítězně se vrátil v čele legií z bojů, do kterých byl poslán. Při návratu ve dvou vojácích poznal své syny a sešel se i se svou ženou, která pracovala jako zahradnice v domě, kam se přišli ubytovat. Šťastný návrat měl však poslední zlom a Eustacha čekala poslední zkouška. Císaře Trajana vystřídal Hadrián (vládl 117 - 138), který vyžadoval od Eustachia, aby obětoval bohům. Ten se ale odmítl provinit proti věrnosti Bohu a proto skončil mučednickou smrtí.
V legendě se nejdříve hovoří o předhození dravé zvěři i s celou rodinou a poté co jim šelmy neublížily, byli prý vhozeni do útrob rozpáleného železného býka. Doba je udávaná rokem 118 až 120.
Popis likvidace sice neodpovídá údaji, že mučedníkovo tělo odpočívá v porfyrové rakvi v kostele sv. Eustachia v Římě a část ostatků je i v pařížském chrámu, ale dodatek legendy to vysvětluje zázrakem. Žár mučedníky usmrtil, tělo však nepoškodil.
Podle legendy se zdá doba úmrtí jasná. Martyrologium ale prohlašuje, že je neznámé i století. Souvisí to s nedostatkem hodnověrnosti legendy z důvodů uvedených na začátku kapitoly. Přesto nám má co říci.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Po přečtení citací Matoušova ev. 25,40 a 10,22 věnuji se rozjímání o obsahu v souvislosti s vlastním životem.Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal svatému Eustachiu sílu vydržet všechny útrapy až do vítězného cíle; pomáhej i nám, kteří dnes oslavujeme jeho vítězství, abychom s Tvou pomocí obstáli v každé zkoušce. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Andreas Kim Tae-gŏn, Paulus Chŏng Ha-sang atque CIII socii (1838-1867); Eustachius, m. Romæ (století neznámé); Iosephus Maria de Yermo y Parres (1904); Teresia a Iosepha /Maria/ Tauscher♦ (1938); Andreas Kim Tae-gĹŹn, Paulus Chŏng Ha-sang atque CIII socii (1839-1867); Thomas Son Cha-sĹŹn, Bartholomæus Chŏng Mun-ho (1839-1867); Dorymedons (s. III); Hypatius, Asianus et Andreas (ca. 740); Adalpretus♦ (1172); Thomas Johnson♦ (1537); Franciscus de Posadas♦ (1713)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský