Jezus Hita Miranda et Portillo Ioannes Petrus /Iosephus/ Bengoa Aranguren et Paulus Maria /Petrus/ Leoz y Portillo
25. září, připomínka | |
Postavení: | mučedníci |
Úmrtí: | 1936 |
ŽIVOTOPIS
Jezus Hita Miranda se narodil 17. 4. 1900 v Calahorra v provincii La Rioja ve Španělsku do křesťanské rodiny Manuela Miranda a Petry. Prožil šťastné dětství, v němž mimo jiné ministroval. Měl ale potíže v řeči a neústupnou povahu, která posilovala jeho vytrvalost. Po skončení základní školy zatoužil stát se knězem a nastoupil do diecézního semináře. O dva roky později ho touha po větší dokonalosti zavedla k marianistům (SM) do Marian Escoriaze. Projevoval oddanost P. Marii, lásku ke studiu a žil duchem modlitby. V souvislosti s noviciátem o něm představený napsal: "Nebýt jeho koktavosti je dokonalým vzorem kandidáta."Po dokončeném studiu na univerzitě v Zaragoze v r. 1921 začal působit jako velmi dobrý učitel na různých řádových školách. Byl poslán do Suances (Santander), Escoriaze (Guipúzcoa), Vitoria, Ciudad Real, Jerez de la Frontera a Madridu.
V jeho hluboké zbožnosti byla vedle mariánské oddanosti touha nezištně následovat Ježíše s úsilím o dokonalost. Připomínal si evangelní výzvu "Buďte dokonalí..."(Mt 5,48) i další "Buďte svatí..."(1Petr 1,16 s odvoláním na 3.M -Lv 11,44) a připsal si: "je užitečné, abych tři své touhy neustále choval v nitru duše."
V době ukončení profese trpěl hlubokou krizí, protože představení nesouhlasili, aby se stal řádovým knězem. Ale povzbuzován duchovním vůdcem i pro láskyplný vztah s P.Marií se smířil se situací, jakoby šlo o její rozhodnutí. Za vším byly zřejmě problémy s výslovností, se kterými si jako profesor při výuce studentů mohl lépe poradit.
Na konci června 1936 byl poslán do Ciudad Real. Zde už byla chaotická a nebezpečná situace. Brzy následovalo rozpuštění řádu a Jezus Hita se ubytoval v penzionu, v němž se ukrývali i další duchovní. S vědomím nebezpečí se v modlitbě a kajícnosti připravoval na cestu mučednictví. Když ho pak milicionáři odváděli, vyzařoval klid a v jeho tváři se zračil úsměv. V noci byl zastřelen.
Jako mučedníkovi mu byly se dvěma dalšími marianisty (viz 18. 9. Karel Erana Guruceta) 6. 7. 1993 přiznány heroické ctnosti a 1. 10. 1995 byl blahořečen papežem Janem Pavlem II. v Římě, s dalšími 44 mučedníky ze španělské občanské války.
Římské martyrologium ho připomíná ve společnosti mučedníků, kteří ve stejný den v provincii Ciudad Real v Carrion de Calatrava položili pro Krista své životy. Byli to: kněz Jan Petr (Josef) Bengoa Aranguren a další řeholník Pavel M. (Petr) Leoz y Portillo.
Cleophas (I. stol.); Firminus, ep. Ambianen. (století neznámé); Paulus, Tatta (asi s. IV.); Finbarrus (s. VI.); Aunacharius (605); Ermenphridus, abbas (asi 670); Sergius de Radonez (1392); Marcus Criado♦ (1569); Jezus Hita Miranda et Portillo Ioannes Petrus /Iosephus/ Bengoa Aranguren et Paulus Maria /Petrus/ Leoz y Portillo♦ (1936); Ioannes Codera Marqués♦ (1936); Antonius Rodriguez Cid♦ (1936); Jezus Hita Miranda et Portillo Ioannes Petrus (Iosephus) Bengoa Aranguren et Paulus Maria (Petrus) Leoz y Portillo♦ (1936); Solemnis (ante 511); Principius (s. VI)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský