Gedeon
| 26. září, připomínka | |
| Postavení: | soudce ze SZ |
| Úmrtí: | asi kolem r. 1050 př. Kr. |
| Atributy: | bojovník ve zbroji, džbán, rouno |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z pokolení Manases a byl od Boha povolán za vysvoboditele izraelského lidu z útisku Midjánců. K utvrzení tohoto vyvolení obdržel od Pána znamení rosy, která sestoupila na rouno. Jako Boží služebník zničil Baalův oltář a s hrstkou věrných (300) bojovníků porazil početného nepřítele lidu Izraele. Vypráví o něm ve SZ kniha Soudců v 6. až 8. kapitole.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"ZA HOSPODINA A ZA GEDEÓNA"
Kniha, která nám představuje Gedeóna, nestaví do popředí historii, ale připomenutí, že Bůh je vůdcem (a tím i vychovatelem) vyvoleného lidu, který provází i podivuhodně chrání. Boží lid je ohrožován pohanským smýšlením, vystavován zkouškám víry a musí bojovat proti pohanským vlivům, které strhávají do otroctví, aniž si to člověk uvědomuje. Vymanit se znamená porážet pohanské svatyně a modly. A to především ve svém srdci snad v každé době.
Povolání Gedeóna z města Ofra (pravděpodobně z blízkosti Šekemu) začíná při mlácení obilí na místě chráněném před nečekaným vpádem nepřátel. Zmíněný vinný lis představoval dvě jámy ve skále spojené korýtkem za ochranou zdí vinice. Mlaty bývaly viditelné zdaleka, ale bylo zapotřebí skrývat se, protože Midijánci, kde mohli, připravovali lid o úrodu. Boží posel přišel povzbudit Gedeóna k odvaze. Opatrný Gedeón požádal o znamení, kterým pak byl oheň, jenž vyšlehl ze skály a pohltil nabídnuté pohoštění jako oběť.
Toto ujištění, že se jedná o Božího posla, v něm vyvolalo strach. Hospodin jej však uklidnil: "Pokoj tobě! Neboj se, nezemřeš." Gedeón tam vybudoval oltář Hospodinu a nazval jej: "Hospodin je pokoj". (Sd 6, 23n)
Následně od Něj dostal příkaz zničit Baalovu a místo ní na vrcholu kopce zřídit novou Hospodinovu svatyni. Bylo to na rodovém pozemku Abíezerovců, což ukazuje na porušenost rodiny Jóašovy. Nesnadný úkol vykonal s 10 pomocníky za noci, protože se bál těchto svých blízkých příbuzných. Přinesl požadovanou oběť druhého býka, jenž měl zřejmě zastoupit prvorozeného, který místo Hospodinu byl obětován Baalovi. Sedmička je symbolické číslo. Stáří je shodné s dobou midjánské poroby, v níž patrně nebyla Hospodinu přinášena oběť. Gedeón byl povolán, aby došlo ke změně.
Ráno došlo k pohoršení nad tím, co vykonal a byl zato žádán jeho život. Jeho otec Joáš se ho však zastal moudrými slovy: "Je-li Baal bohem, ať sám si s ním vyřídí spor, jemu přece zbořil oltář." Pomsta se nekonala a Gedeón nabyl na vážnosti.
Pro potvrzení, že Bůh chce skutečně jeho prostřednictvím vysvobodit Izrael z útisku Midjánců, si vyžádal další dvojí potvrzení pomocí ovčího rouna rozprostřeného na humně. Na něm měla být rosa a v okolí sucho. Podruhé naopak. Stalo se a Gedeón byl utvrzen o Boží vůli. Podepřen ujištěním pak jedná podle Hospodinových slov.
Při výběru z 22.000 bojovníků poslal více jak polovinu ustrašených na Gileád za Jordán. Bázlivost by totiž mohla odvracet srdce ostatních bojovníků. Další prověrka schopných pokračovala u "posvátného" pramene Charód. Jako nevhodní se ukázali ti, kteří pokleknutím vzdali poctu ochrannému božstvu pramene a vhodnými ti, co bez rozpaků, aniž přiklekli, neuctivě sáhli rukou do vody, aby ji "chlemtali" a podávali si vodu rukou k ústům. Těchto neohrožených modlářstvím, kteří se nebáli žádného božstva, bylo jen 300. Přesto, podle Hospodinova slova, s nimi Gedeón zvítězil.
Tehdy byl noční útok byl něčím nezvyklým, poněvadž byla přijímána pověra o vládě všelijakých mocností. Gedeón vyslechl v nepřátelském táboře výklad snu medijánského bojovníka, v němž se ječný pecen valil na stan, který představoval úkryt model - záruku pomoci božstev. Podle snu v Midjáncích vzrostly obavy z útoku démonů. Gedeón, opět ujištěn, zahájil akci. Heslem k jejímu počátku bylo zvolání: "Za Hospodina a za Gedeóna!" Podle jeho pokynů, v noci, na okraji nepřátelského tábora, tři oddíly najednou zatroubily na polnice, rozbily džbány a s pochodněmi v rukou stály kolem vyděšených Midjánců. Vítězství nad nimi bylo mimořádnou událostí i předobrazem mesiášovy doby (viz Iz 9,3).
Gedeónův příběh pokračuje snahou, aby také další tři pokolení poznala Hospodinovu moc a přemohla svůj strach, zejména Efrajimovo. Jejich příslušníci byli přivoláni a přitom zajali dvě midjánská knížata. Gedeón při návratu vykonal slíbený trest nad proradnými městy a poté pobral měsíčkovité amulety, které měli midjánští velbloudi vpletené do srsti. S nimi však už nenaložil podle Boží vůle, byť si je nenechal pro sebe, a ocitl se v nebezpečí nevěrnosti. Ještě však vytrval, když jej lid chtěl provolat králem. Přijmout tuto hodnost by bylo nesprávné, protože starověký král byl pro poddané zástupcem božstva, v němž lid viděl záruku pro zemi a víra v panovníka vedla až k otrockému životu. Gedeón však odmítl s odůvodněním, že jediný, kdo má Izraeli vládnout, je sám Hospodin. Jeho zákon jako směrnice pro život soukromý i veřejný má Izraeli stačit.
Přesto Gedeónův život nebyl vzdálen životu králů. Jak uvedeno v Sd 8,30: měl 70 synů a mnoho žen. Jeho chybou bylo, že z vyžádaných zlatých nosních kroužků z kořisti, které představovaly 1700 šekelů zlata, a z měsíčkových přívěsků pořídil efód jenž vystavil v Ofře. Později byl efód součástí kněžského roucha oblékaného kvůli věštbě. Účel pořízení efódu je nejasný, ale skutečností je, že se stal léčkou. Vedl ke "smilnění", což je typický výraz pro baalovskou modloslužbu. Jedním z více názorů je, že efód měl představovat symbol Hospodinovy vlády, ale lid si to vysvětlil po svém jinak. Nedodržení přikázání desatera o nezobrazování si Boha v podstatě svedlo lid k nové modloslužbě.
"Země žila za dnů Gedeónových v míru čtyřicet let." (Sd 8,28) . Toto číslo symbolicky poukazuje na období přechodu a Gedeónova vláda byla jen přechodná. "Zemřel v utěšeném stáří a pochovali ho v hrobě jeho otce v abíezerské Ofře." (Sd 8,32)
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Zapamatuji si: "Strach nemůže patřit k životu z víry.""Je nutné chránit si čistotu tím, že se budu dle možnosti vyhýbat prostředí a situacím, které by mohly vést k pokušení."
Všemohoucí, věčný Bože, Ty ukazuješ svou slávu na svých svatých, a tím nám dáváš stále nové důkazy své lásky; pomáhej nám, abychom povzbuzeni Gedeónovým příkladem a provázeni jeho přímluvou věrně následovali Tvého jednorozeného Syna. Neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cosmas et Damianus (asi s. III.); Gedeon (asi kolem r. 1050 př. Kr.); Nilus, abbas Cryptoferren (1004/1005); Teresia /Maria Victoria/ Couderc (1885); Gaspar Stanggassinger♦ (1899); Aloysius Tezza♦, presbyter (1923); Maria Jordá Botella♦ (1936); Iulius) Esteve Flors♦ (1936); Teresia (Maria Victoria) Couderc (1885); Bonaventura (Iulius) Esteve Flors♦ (1936); Senator, m. Albani (s. III/IV); Eusebius, ep. Bononien. (s. IV); Stephanus de Rossano, monachus (1001); Lucia de Caltagirone♦ (1400); Maria a Refugio (Teresia) Rosat Balasch et Maria a Calvario (Iosepha) Romero Clariana. (1936); Iosephus Maria Vidal Segú♦ (1936); Raphael Pardo Molina♦ (1936); Crescentia Valls Espí♦ (1936); Leo (Emmanuel) Legua Martí♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský