Teresia /Maria Victoria/ Couderc
| 26. září, připomínka | |
| Postavení: | zakladatelka kongregace |
| Úmrtí: | 1885 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 1. 2. 1805 v Le Mas-de-Sablières v pohoří Massif Central na jihovýchodě Francie jako čtvrtá z dvanácti dětí Claudia Couderce a Anny-Marie. Pokřtěná byla Marie Viktorie a vychovávaná v zemědělské rodině.V lednu 1826 vstoupila do začínajícího řeholního Společenství dcer St Regis v Aps, kde přijala jméno Terezie. K podílu na vytvoření nového společenství, které se mělo vedle chórové modlitby věnovat podpoře exercicií podle sv. Ignáce z Loyoly a katechetické výuce žen, ji přivedl o. Jan S. Étienne Terme. Již v roce 1828 o. superior jmenoval Terezii představenou v La Louvesc. Sestry se zde staraly o poutníky, putující k hrobu sv. Jana Františka Regis (pam. 31. 12.), včetně ubytování. Jejich nová kongregace byla nazývána "Naší milé Paní z Večeřadla" nebo "Sestry od Večeřadla."
Otec Terme v r. 1834 zemřel a jeho nástupcem se stal František Renault. Ten určil, aby Terezie byla podřízena vedení jezuity Rigauda. Docházelo k různým obtížím, přestože Terezie své poslání brala velmi svědomitě, druhé vedla zejména příkladem, v němž nechyběla pokora a zapomínání na sebe. Asi již v roce 1838 se Terezie se souhlasem biskupa stáhla do pozadí. Asi 13 let se věnovala jiným úkolům. V roce 1854 se situace změnila v souvislosti se střídáním vedení a s problémy v pařížské komunitě. Terezie byla znovu na čas povolána k vedení sester. Biskup Guibert z Viviers ji pak potvrdil za zakladatelku, ale ona toužila zůstat v zapomnění.
Ke konci života jí začalo selhávat zdraví. Ohluchla a trpěla revmatismem a artritidou. Zemřela 26. září ve Fourvière v Lyonu, obklopena sestrami své komunity, ve věku 80 let.
Blahořečená byla 4. 11. 1951 papežem Piem XII. a svatořečená 10. 5. 1970 papežem Pavlem VI.
Její kongregace měla v té době 9 klášterů ve Francii a 3 v Itálii. V současnosti jich je přes 60 ve 14 zemích.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cosmas et Damianus (asi s. III.); Gedeon (asi kolem r. 1050 př. Kr.); Nilus, abbas Cryptoferren (1004/1005); Teresia /Maria Victoria/ Couderc (1885); Gaspar Stanggassinger♦ (1899); Aloysius Tezza♦, presbyter (1923); Maria Jordá Botella♦ (1936); Iulius) Esteve Flors♦ (1936); Teresia (Maria Victoria) Couderc (1885); Bonaventura (Iulius) Esteve Flors♦ (1936); Senator, m. Albani (s. III/IV); Eusebius, ep. Bononien. (s. IV); Stephanus de Rossano, monachus (1001); Lucia de Caltagirone♦ (1400); Maria a Refugio (Teresia) Rosat Balasch et Maria a Calvario (Iosepha) Romero Clariana. (1936); Iosephus Maria Vidal Segú♦ (1936); Raphael Pardo Molina♦ (1936); Crescentia Valls Espí♦ (1936); Leo (Emmanuel) Legua Martí♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský