Chariton, abbas
| 28. září, připomínka | |
| Postavení: | opat |
| Úmrtí: | asi 350 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Ikonia (Konja) v maloasijské Liconii, ležící dnes v Turecku. Podával zde svědectví o velké Boží lásce k člověku, kterou Bůh zjevil tím, že poslal svého Syna k vykoupení světa. Toto svědectví se stalo důvodem Charitonova uvěznění v Ikonii. Údajně byl z vězení propuštěn v roce 275, asi při nástupu nového mocnáře.Po nabytí svobody se vydal na pouť do Jeruzaléma, ale před příchodem do města byl přepaden lupiči, kteří ho věznili ve své jeskyni Wadí Faran a chtěli ho zabít, protože shledali, že jim je k ničemu. Podle tradované legendy byl Chariton chráněn svým strážným andělem a lupiči zahynuli jedem hada, který přišel hledat úkryt do jejich sudu s vínem. Bandité byli skutečně otráveni a Chariton získal znovu svobodu.
Rozhodl se však zříci se vnější volnosti za účelem větší svobody ducha a začal zde žít životem poustevníka. Po čase toto místo opustil a vyhledal nové, s větším klidem k modlitbě. Hovoří se o skalní jeskyni, do níž byl přístup pouze po žebříku a v níž po Charitonově modlitbě vytryskl pramen vody.
Všechna místa Charitonova pobytu nejsou spolehlivě známa a snad ani počet jím založených poustevnických osad či klášterů, zvaných Laura nebo monastýr. Udává se, že se usadil v údolí Jericha, kde byl vyhledáván učedníky a časem společně vytvořili poustevnickou osadu - Lauru, v níž zbudovali i kostel. Pro pověst o zázracích sem začalo chodit příliš nadšenců a obdivovatelů. Chariton proto z tohoto místa odešel a založil asi dva další kláštery.
Jako poslední založil klášter v Souka nedaleko Betléma. Také v něm muži trávili čas manuální prací a modlitbou. Postili se přitom po celý den. Jejich jídlem byl chléb namáčený do vody s trochou soli. Chariton zde byl opatem, ale zda až do smrti nebo před koncem života vyhledal ještě jiné opuštěné místo, není zaručeno. Je však vzpomínán jako divotvůrce a zakladatel první mnišské komunity ve Svaté Zemi. Jeho hrob se nachází ve Wadí Faran, kde dodnes žije mnišská komunita.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Venceslaus, dux Bohemiæ (929/935); Laurentius Ruiz de Manila et XV socii: Dominicus Ibá, passio: 14 aug. 1633 (1633 až 1634); Chariton, abbas (asi 350); Eustochium, virgo in Palæstina (asi 419); Leoba (asi 782); Simon de Rojas (1624); Amalia Abad Casasempere♦ (1936); Iosephus Tarrats Comaposada♦ (1936); Ioachim a Sancta Iosepha /Iosephus/ Juliá et Iosephus Casas Ros de Ordal♦ (1936); Nicetas Budka♦ (1949); ; Alph, Alexander et Zosimus (s. IV); Zama (ca. s. IV); Exsuperius, ep. Tolosan. (post 411); Salonius (post 450); Faustus, ep. Regien. (post 485); Annemundus (ca. 658); Chunialdus et Gisilarius (s. VIII); Bernardinus de Feltre♦ (1494); Ioannes Shozaburo, Mancius Ichizayemon (1630); Franciscus Xaverius Ponsa Casallarch♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský