Simon de Rojas
28. září, připomínka | |
Postavení: | kněz OSST |
Úmrtí: | 1624 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 28. 10. 1552 ve Valladolidu v Kastilii ve Španělsku jako syn Řehoře Ruiza de Navanuela a Konstanze de Rojas. Již od dětství byl citlivý ke každému utrpení druhých. Chtěl mu bránit a pomáhat zabraňovat každé nouzi.Do kláštera trinitářů ve Valladolidu přišel velmi mladý. V 16 letech začal noviciát a po čtyřech letech 28. 10. 1572 složil řeholní sliby. Po nich začal v Salamance studovat filosofii a teologii. V roce 1577 přijal kněžské svěcení a o dva roky později byl poslán do Toleda, kde své vzdělání završil doktorátem. Již během studia i později konal na více místech přednášky a vypomáhal podle schopností v dalších čtyřech konventech. V Madridu se stal královým poradcem a zpovědníkem královny. Přitom působil ve funkci vizitátora andalúské provincie a vedl komunitu ve Valladolidu. Současně se celá léta zabýval vědeckou prací a redigoval mnoho spisů.
V dubnu 1612 založil Kongregaci Ave Maria, která šířila mariánskou úctu a zvláštní odevzdanost do služeb Panny Marie, která byla obdobou později doformovaného zasvěcení Ludvíkem Grignionem de Montfort (pam. 28. 4.). Členy nové kongregace se stala část královské rodiny Filipa III. s vysoce postavenými úředníky jeho dvora. Vstupovali do ní převážně laici, kteří se rozhodli pomáhat potřebným, protože byla zaměřena i na charitativně sociální pomoc.
Šimon de Rojas byl rozvážný, moudrý, ctnostný a vnímavý na impulzy Ducha Svatého. Opakovaně vybízel k modlitbě sv. růžence a učil dětinskému odevzdání sama sebe P. Marii. Dne 12. 5. 1621 byl zvolen provinciálem Kastilie. O tři roky později zemřel.
Blahořečený byl 19. 5. 1766 papežem Klementem XIII. a kanonizován byl 3. 7. 1988 papežem Janem Pavlem II., který o něm při této příležitosti řekl, že dal svému životu jako křesťan i kněz plný smysl v kontemplaci tajemství Boha, který je láska.
Venceslaus, dux Bohemiæ (929/935); Laurentius Ruiz de Manila et XV socii: Dominicus Ibá, passio: 14 aug. 1633 (1633 až 1634); Chariton, abbas (asi 350); Eustochium, virgo in Palæstina (asi 419); Leoba (asi 782); Simon de Rojas (1624); Amalia Abad Casasempere♦ (1936); Iosephus Tarrats Comaposada♦ (1936); Ioachim a Sancta Iosepha /Iosephus/ Juliá et Iosephus Casas Ros de Ordal♦ (1936); Nicetas Budka♦ (1949); ; Alph, Alexander et Zosimus (s. IV); Zama (ca. s. IV); Exsuperius, ep. Tolosan. (post 411); Salonius (post 450); Faustus, ep. Regien. (post 485); Annemundus (ca. 658); Chunialdus et Gisilarius (s. VIII); Bernardinus de Feltre♦ (1494); Ioannes Shozaburo, Mancius Ichizayemon (1630); Franciscus Xaverius Ponsa Casallarch♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský