Franciscus de Paola Castelló y Aleu
| 29. září, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | 1936 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se 19. 4. 1914 u Alicante v Katalánsku na území Španělska. Brzy po narození mu zemřel otec a matka se rozhodla s Františkem a jeho dvěma sestrami přestěhovat do severního Španělska. Ve 13 letech František prošel obdobím pochybností, v němž se vyhýbal svátostem. V 15 letech mu náhle zemřela matka a pro tři sirotky to byla tvrdá rána. Hledali proto pomoc ve společném zasvěcení se Panně Marii. O rok později František maturoval a o prázdninách se zúčastnil ignaciánských exercicií, které oživily a posílily jeho víru.Pod vedením P. Galana pochopil, že lidi pro Boha lze získat jen obětí a modlitbou a probudila se v něm velká misijní horlivost. Začal se podílet na přípravě farních exercicií a zcela se zapojil do Federace křesťanské mládeže Katalánska, která patřila ke Katolické akci. František organizoval duchovní obnovy a povzbuzoval své vrstevníky k utváření života v souladu s Božím řádem lásky.
Po studiích u jezuitů v Barceloně pokračoval ve studiu chemie na univerzitě v Oviedu. Získal diplom a začal pracovat v továrně na umělá hnojiva v Leride. Po večerech vyučoval dělníky.
V květnu 1936 se zasnoubil s Marií Pelegri. Byl dbalý morálních zásad, zvláště čistoty. Na začátku července byl povolán do armády a poslán do pevnosti v Leidě. Krátce na to vypukla občanská válka a moc i zde převzal marxistický vojenský výbor. Již 21. 7. se František octl ve vězení s odůvodněním, že bylo zjištěno, že je fašista. Skutečným důvodem však byla jeho křesťanská aktivita. Na radnici později soudce obvinění odůvodnil tím, že na jeho stole byly nalezeny německé a italské knihy. Jednalo se však jen o vědecké, které mu pomáhaly při práci chemika. Po jeho obhajobě mu soudce vytkl: "Jsi katolík!" a František mu odpověděl: "Ano, jistě. Je-li však toto zločin, pak jsem rád tím zločincem, neboť v tomto životě není větší štěstí než zemřít pro Krista. A kdybych měl tisíc životů, všechny bych mu je odevzdal, neváhal bych ani na okamžik. Děkuji vám za možnost zajistit si svou věčnou spásu."
I ve vězení měl dobrý vliv na své druhy, povzbuzoval je, vedl k modlitbě i přípravě na smrt. Když ho 29. září přivedli před popravčí četu ještě řekl: "Všem vám odpouštím a chci vás pozvat k setkání na věčnosti. Ať žije Kristus Král!" To byla jeho poslední slova před výstřelem, který ukončil jeho pozemský život.
Papež Jan Pavel II. ho 11. 3. 2001 blahořečil ve skupině 233 mučedníků z občanské války ve Španělsku.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Michael, Gabriel et Raphael; Michael, archangelus ; Gabriel, archangelus ; Raphael, archangelus ; Ripsimis, Gaiana et sociæ (s. IV.); Ioannes de Dukla (1484); Franciscus de Paola Castelló y Aleu♦ (1936); Iosephus de Villanova Turis Tormo♦ (1936); Aloysius Monza♦ (1954); Eutychius, ep. Heracleen. (ca. s. III); Fraternus, (post 450) ; Quiriacus (557); Liudwinus (ca. 717); Adelricus (s. X); Mauritius, abbas (1191); Ioannes de Monte Mirabili♦ (1217); Carolus de Blesis♦ (1364); Nicolaus de Furca Palena♦ (1449); Iacobus Mestre Iborra♦ (1936); Paulus Bori Puig et Vincentius Sales Genovés♦ (1936); Darius Hernández Morató♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský