Ursus et Victor
| 30. září, připomínka | |
| Postavení: | mučedníci |
| Úmrtí: | asi 320 |
| Patron: | Solothurnu a basilejského biskupství |
| Atributy: | meč, prapor s červeným křížem, muč. palma, vojáci |
ŽIVOTOPIS
Oba dva mučedníci byli údajně v thébské legii sv. Mořice (pam. 22. 9.) a podle martyrologia podstoupili mučednictví v Solothurnu ve Švýcarsku.Podle legendy a Codexu 569 ze Stiftsbibliothek Saint-Gall se jednalo o dva křesťanské druhy, kteří hledali útočiště ve starém Salodurum (dnes Solothurn). Jako vyznavači nežádoucí víry byli předvedeni před guvernéra, pro věrnost křesťanskému vyznání mučeni, vězněni a opakovaně zázračně zachráněni.
Legenda upozorňuje, že jakmile byli propuštěni na svobodu, věnovali se znovu hlásání evangelia a byli proto opět zatčeni a odsouzeni k upálení na hranici. Když se ji ale kat snažil zapálit, spustil se prudký déšť. Mnozí v tom viděli zázrak. Potom dostal kat rozkaz usmrtit je mečem a naházet jejich ostatky do blízké řeky Aar. Jejich těla pak připlavala ke břehu, místní křesťané je tajně pohřbili a později jim zde byla postavena kaple.
Předpoklad, že oba bojovali v thébské legii se 66 druhy ukazuje zároveň na jejich egyptskou národnost.
Ostatky sv. Viktora byly údajně kolem r. 500 z podnětu burgundské královny Teodosindy přeneseny do Ženevy, kde za reformace utrpěly újmu. Část ostatků, zejména sv. Ursa bylo uloženo v kostele v Solothurnu a jejich vyzvednutí se uvádí s daty 1473 a 1519.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hieronymus, presb. et doctor Eccl (420); Ursus et Victor (asi 320); Gregorius Illuminatorca (asi 326); Honorius (653); Franciscus de Borja (1572); Fridericus Albert♦ (1876); Antoninus, m. Placentiæ (s. inc.); Eusebia, virgo massilien. (ca.497); Simon, monachus (1082); Amatus, ep. Nuscan. (1093); Ismidon (1115); Felicia Meda♦ (1444); Ioannes Nicolaus Cordier♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský