Gregorius Illuminatorca
| 30. září, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | asi 326 |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium mu dává příjmení Illuminator, to znamená Osvětitel a uvádí, že po náročném pobytu v jeskyni u soutoku Eufratu pokojně zesnul jako apoštol Arménů. Proto také bývá nazýván Řehoř Arménský.Některá legendární vyprávění ho uvádějí jako syna zabitého arménského knížete, který byl v útlém dětství unesen do Cesareje v Kapadokii, jiná, že byl Part. V Kapadokii přijal křest, oženil se s Julietou a měl dva syny, Aristu a Verdana. Poté co se stal knězem ho jisté okolnosti přiměly odcestovat do Arménie. Zde po něm král Tiridates při oslavě jednoho úspěšného tažení požadoval, aby obětoval kadidlo bohyni Anahitě. Jelikož Řehoř odmítl, byl uvězněn a mučen. Nakonec ho Tiridates dal vsadit do hluboké jámy, jeskynního útvaru či studny nazývané Khor Virap, kde strávil 13 let. Na udávaném místě stojí dnes klášter s udržovanou jámou, v níž bývali před biskupem Řehořem uvězněni nejtěžší zločinci. V tomto odporném místě měl být prakticky zaživa pohřben nebo zemřít hlady. Legenda mluví o vdově, která mu přinášela jídlo.
Řehořovo utrpení skončilo při Tiridatově onemocnění. Králova sestra měla sen, v němž jedině Řehoř mohl krále zachránit. Přes domněnku o jeho smrti poslala služebníky k jámě. Ti ho přivedli a Řehoř krále uzdravil i obrátil na křesťanskou víru. Tím si otevřel cestu k apoštolskému působení v Arménii. Dohoda s králem vedla Řehoře k cestě do Cesareje v Kapadokii, kde ho biskup Leander vysvětil na biskupa. Roku 314 se zde ještě účastnil synody. Po návratu pokřtil na břehu Eufratu mnoho arménců, včetně královské rodiny, dalších šlechticů, vojáků i prostého lidu. Při hlásání evangelia zakládal i kláštery a před koncem pozemské pouti odešel do ústraní v poušti.
Z jeho hrobu byla část ostatků přenesena do Konstantinopole a také se dostala do Neapole. V Arménii zůstal k uctívání ostatek jeho pravé ruky.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hieronymus, presb. et doctor Eccl (420); Ursus et Victor (asi 320); Gregorius Illuminatorca (asi 326); Honorius (653); Franciscus de Borja (1572); Fridericus Albert♦ (1876); Antoninus, m. Placentiæ (s. inc.); Eusebia, virgo massilien. (ca.497); Simon, monachus (1082); Amatus, ep. Nuscan. (1093); Ismidon (1115); Felicia Meda♦ (1444); Ioannes Nicolaus Cordier♦ (1794)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský