sv. Rustik

Rusticus, ep. Narbonen.

26. října, připomínka
Postavení:	biskup
Úmrtí:	asi 461
Atributy:	biskupské symboly, model katedrály

ŽIVOTOPIS

Pocházel z jižní Galie. Od útlého mládí jej matka vedla ke zbožnosti. Rustikova touha jej dovedla do Říma, kde se seznámil se sv. Jeronýmem. Stal se knězem a velmi dobrým kazatelem. Celý život ho provázela touha po životě v tichosti kláštera. Byl však povolán za biskupa v Narbone. Na biskupském stolci se přes mnohé těžkosti osvědčil jako moudrý pastýř a mimo jiné postavil dva velké chrámy.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

VOLBA TOHO, CO SE VÍCE LÍBÍ BOHU

Narodil se na Azurovém pobřeží středozemního moře. Je uváděn jako syn biskupa Bonosa. Byl vychován v Římě a za tamního pobytu mu otec brzy zemřel.

Přijal kněžské svěcení a v Římě působil jako nadaný kazatel. Zde se Rustik seznámil se sv. Jeronýmem (pam. 30. 9.), který mu později psal do Marseille. Někde bývá uváděno, že právě tam se stal řeholníkem, poněvadž toužil po životě v klášteře. Na jiných místech se uvádí, že určitou dobu strávil se sv.Vincencem (pam. 24. 5.) v klášteře na ostrově Lerins u jižního pobřeží Francie.

V roce 427 byl jmenován biskupem v Narbonne a biskupské svěcení přijal 9. října. Působil v těžké době, kdy germánskými kmeny byla obléhána určitá část Gálie a i jeho diecézi zasahovalo šíření arianismu. Osvědčil se jako moudrý pastýř. Ve skromných zprávách o jeho působnosti je uvedeno, že musel řešit těžká obvinění dvou kněží. Papež Lev Veliký, s nímž vedl srdečnou korespondenci, mu pomáhal řešit disciplinární otázky a v pokynech nazývaných "Epistola fraternitatis" mu napsal: "Řeholník, který z vlastního rozhodnutí a svobodné vůle složil slib, nemůže od něj ustoupit, aniž by tím zhřešil. Když totiž někdo něco Bohu slíbí, musí slib splnit. Proto zřekne-li se svých slibů a vstoupí do armády nebo do manželství, musí se očistit veřejným pokáním. I přesto, že vojenská služba může být bezúhonná a manželství počestné, jednal špatně, když odmítl věci lepší."

Biskup Rustik po požáru v Narbonne postavil novou katedrálu a po 10 letech prý i druhou, za hradbami města. Posvěcení nové katedrály vykonal v roce 448. V roce 451 se účastnil synody v Arles.

Rustika opakovaně táhla touha odejít zpět do samoty, ale od sv. Řehoře Velikého byl povzbuzován, aby tak nečinil a dbal závazků pastýře duší. O zproštění úřadu žádal i papeže Lva Velikého, ale nakonec se nechal přesvědčit a zůstal v řízení diecéze.

Zemřel 26. října a o brzkém místním kultu svědčí stovka nápisů.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Budu chtít volit vždy to, co se více líbí Bohu. Musím brát zřetel i na to, že ne každý způsob náboženského života je ten, k němuž jsem povolán.

Bože, Tys naplnil svatého Rustika svou láskou, dal jsi mu víru, která přemáhá zlobu světa, a přidružil jsi ho k zástupu svatých biskupů; na jeho přímluvu dej i nám vytrvalost ve víře a lásce, abychom měli spolu s ním účast na Tvé slávě. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

Další světci v Martyrologium Romanum 26. 10.:

Lucianus et Marcianus, m. Nicomediæ, (ca. 250); Rogatianus, presb. carthaginensis, (s. III); Amandus, ep. Argentoraten., (s. IV); Aptonius, (ca. 567); Cedda, (664); Eata, (ca. 616); Sigebaldus, (741); Witta seu Albinus, ep. Buriburgen., (ca.786); Beanus, ep. Murthlacen., (ca. 1032); Fulcus, (1229); Damianus Furcheri♦, (1484); Bonaventura de Potentia♦, (1711).

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Rusticus, ep. Narbonen. (asi 461); Lucianus et Marcianus (asi 250); Rogatianus, presb. carthaginensis (s. III.); Amandus, ep. Argentoraten (s. IV.); Aptonius (asi 567); Cedda (664); Eata (s.VII.); Sigebaldus (741); Witta seu Albinus, ep. Buriburgen (asi 786); Beanus, ep. Murthlacen (asi 1032); Fulcus (1229); Damianus Furcheri^♦ (1484); Bonaventura de Potentia^♦ (1711); Celina Chludzińska Borzęcka (1913)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský