Evaristus Pp.
| 27. října, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 108 |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Betléma a podle svědectví sv. Ireneje a prvokřesťanského historika Eusebia byl čtvrtým Petrovým nástupcem. Jeho pontifikát podle některých údajů trval přes 9 let, počítá-li se s pravděpodobným předáním Petrova stolce před Klementovým odchodem do vyhnanství. Evarist upevnil organizaci římské církve a za císaře Trajána vydával svědectví víře a dbal o její neporušenost.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
TICHÝ KORMIDELNÍK CÍRKVE
Podle záznamu kronikáře byl synem Judovým z Betléma, ale národnosti řecké. Na Petrův stolec byl povolán jako jeho čtvrtý nástupce, a to po Klementu I., který byl roku 97 za císaře Trajana zatčen a poslán do vyhnanství na Krym, kde zemřel.
V souvislostech pronásledování zřejmě zaniklo datum Evaristova nástupu do úřadu římského biskupa. Eusebius napsal, že po devíti letech pontifikátu papež Kliment I. "předal svatý úřad Evaristovi," tedy osobně. Sv. Irenej zaznamenal, že Evarist Církev římskou řídil asi 8 let a na pomoc měl sbor kněží, jáhny i jáhenky. Řím prý rozdělil na farnosti, které svěřil do správy jednotlivých kněží. Sedm jáhnů mělo při biskupově kázání dávat pozor a v případě potřeby svědčit o tom, co biskup kázal. Evarist údajně také nařídil, aby křesťanské sňatky kněží vždy žehnali.
Evarist byl nazván "nenápadným papežem," protože o jeho životě před nástupem pontifikátu nemáme žádný historický pramen a o následném řízení "Petrovy lodičky" je zmínek poskrovnu, často jakoby nejistých zpráv. Byl papežem disciplíny a pevné organizace, dbalým na čistotu víry. Nechyběla mu odvaha přestát pro neporušenou víru i mnoho soužení a pronásledování.
O křesťanech se v té době šířily nejrůznější pomluvy a Plinius mladší, Trajanův místodržitel v Bithinii, ve snaze zjistit pravdu zatkl několik jáhenek, na nichž chtěl mučením vynutil přiznání, co vše se děje při křesťanských shromážděních. Došel k závěru, že jde o nevinná společenství a dotazoval se proto císaře, co má s křesťany dělat. Císař odepsal, že je nemá úředně vyhledávat, ale pokud budou udáni a usvědčeni, mají být i potrestáni. Pouze těm, kteří svou víru zapřou vykonanou obětí božstvu, ať je odpuštěno.
Podle jedné staré tradice Evarist zemřel jako mučedník za císaře Trajána a byl pohřben poblíž hrobu svatého Petra. Neexistují však o tom důkazy a mnozí historici jsou přesvědčeni, že zemřel přirozenou smrtí. Martyrologium se označení mučedník vyhýbá, i když některé seznamy ho tak uvádějí.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu dbát o čistotu víry ve svém srdci. To znamená ve víře se vzdělávat, číst Písmo sv., řídit se radami dobrého zpovědníka. Pak budu i navenek schopen vydávat svědectví, jaké ode mne Bůh očekává.Trojjediný Bože, Ty chráníš svou církev zbudovanou na skále, aby ji žádné zlo nepřemohlo; na přímluvu svatého papeže Evarista dej, ať zůstane vždy věrná tvé pravdě a žije v trvalém pokoji a bezpečí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
POZNÁMKA
Další světci v Martyrologium Romanum 27. 10.:
Thrasea, (ca. 170-180); Namatius, ep. Claromontan., (ca.460); Gaudiosus, ep. Neapolitan., (s. V/VI); Otteranus, (s. VI); Bartholomæus de Bragantis♦, (1270); Salvator Mollar Ventura♦, (1936).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Evaristus Pp. (108); Thrasea (asi 170-180); Namatius, ep. Claromontan (asi 460); Gaudiosus, ep. Neapolitan (s. V./VI.); Otteranus (s. VI.); Bartholomæus de Bragantis♦ (1270); Salvator Mollar Ventura♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský