Margarita de Hungaria
| 16. listopadu, nezávazná památka | |
| Postavení: | královna |
| Úmrtí: | 1093 |
| Patron: | Skotska; početných rodin, studujících; vzývána na ochranu dětských životů |
| Atributy: | královská koruna, kříž, nemocní a chudí |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z anglosaské knížecí rodiny, narodila se v Uhrách a provdala za skotského krále Malcolma. Měla 8 dětí, z nichž dvě byly později prohlášeny za svaté. Na královském dvoře uplatňovala křesťanské zásady a zasloužila se o dobro pro celou zemi. Podle mnicha Teodoricha žila evangelní milosrdnou lásku tak, že "denně posluhovala chudým, navštěvovala špitály, dávala budovat kostely i kláštery, osvobozovala otroky a poskytovala pohostinství cizincům i uprchlíkům." Zemřela ve věku 47 let na edinburgském zámku, milovaná skotským lidem, který v ní oprávněně viděl světici.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
OBĚTAVÁ KRÁLOVNA SKOTSKA
Narodila se r. 1046 v Resce u Nádasd v Uhrách, na území dnešního Maďarska, jako vnučka anglického krále Edmunda, který byl v r. 1016 zavražděn a na trůně vystřídán dánským králem Knutem. Ten budoucího Markétčina otce Eduarda Athelinga v nedospělém věku poslal k Olafovi do Švédska a odtud i s bratrem byl odeslán do Uher, kde se obou ujal král Štěpán (pam. 16. 8.). Zde se oženil s princeznou Agátou, příbuznou uherského krále i císaře Jindřicha II., z jejichž svazku vzešla budoucí světice Markéta a její sourozenci Edgar a Kristina.
Rodina byla povolána zpět do Anglie za vlády krále Eduarda "Vyznavače"(pam. 5. 1.) asi v roce 1057. Otec Markéty zde záhy zemřel. V lednu 1066 odešel na věčnost i král Eduard a v září, po vpádu Normanů, Agáta s Markétou a jejími sourozenci pocítili nutnost opustit Anglii. Útočiště našli ve Skotsku u krále Malcolma III., kterému se vznešená, jemná a inteligentní Markéta zalíbila a v roce 1070 se s ní oženil. S tímto skotským králem měla Markéta šest synů a dvě dcery, které vychovávala ve víře a bázni Boží. S rodinou žila převážně v Edinburghu a Dunfermline.
Svým ctnostným životem a křesťanskou moudrostí Markéta mírnila drsnou povahu svého o 14 let staršího manžela, tlumila jeho náruživosti a zušlechťovala mravy. Stala se jeho moudrou rádkyní a pečovala o rozkvět křesťanství v zemi, včetně obnovení a budování kostelů i klášterů. Podporovala svolávání synod a účastnila se jejich jednání. S velkým úsilím bojovala proti pověrám a náboženské lhostejnosti mezi lidem.
Vynikala štědrostí k chudým a zasazovala se o spravedlnost v zemi. Její příkladný život byl plný askeze a dobrých skutků. Pravidelně sytila 9 sirotků a 24 dospělých chudáků. Sama požívala jídla velmi skromně a málo spala, upřednostňujíce život modlitby a účast na prvních bohoslužbách dne.
V roce 1093 byla od jara sužována bolestivým onemocněním, během kterého v bitvě u Alnwick zahynul její manžel Malcolm i první syn Eduard. Zprávu o jejich smrti přijala v duchu pokání za hříchy, 4 dny před koncem své pozemské pouti. Zemřela 16. listopadu na zámku Edinburghu a byla pohřbena v kostele Nejsvětější Trojice v Dunfermline.
Z svatou byla prohlášena v r. 1250 papežem Inocencem IV. pro aklamaci lidu. V té době došlo také k vyzdvižení jejích ostatků, z nichž jedna část je v Edinburgu a další v Escorialu ve Španělsku.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Někdy se mi zdá, že je toho na mě moc. Proto srovnám svůj život s tím, co dokázala vpravdě křesťansky prožít tato skotská královna a odhalím nedostatky své křesťanské lásky a učiním patřičné předsevzetí.Bože, Tys dal svaté Markétě velkou lásku k chudým; veď nás, ať jednáme tak jako ona, aby naše láska k lidem byla obrazem Tvé dobroty. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba breviáře)
POZNÁMKA
Další světci v Martyrologium Romanum 16. 11.:Augustinus et Felicitas, (ca. 250); Leocadius et Lusor, (s. IV); Eucherius, ep. Lugdunen., (449); Othmarus, (759); Æmilianus, eremita, (ca. 767); Simeon♦, abbas, (1141); Edmundus Rich, (1240); Agnes, virgo, (1253); Eduardus Osbaldeston♦, (1594).
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Margarita de Hungaria (1093); Gertrudis Magna, virgo (asi 1302); Augustinus et Felicitas, m. Capuæ (asi 250); Leocadius et Lusor (s. IV.); Eucherius, ep. Lugdunen (449); Othmarus (759); Æmilianus, eremita (asi 767); Simeon♦, abbas (1141); Edmundus Rich (1240); Agnes, virgo (1253); Eduardus Osbaldeston♦ (1594)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský