Catharina Alexandrina
25. listopadu, připomínka | |
Postavení: | panna a mučednice |
Úmrtí: | století neznámé |
Patron: | pařížské university, advokátů, filosofů, studentů, pedagogů, teologů, dívek, knihtiskařů, švadlen, soukeníků a řemeslníků pracujících s kolem nebo nožem i vězňů; vzývána bývá při migréně, při postižení jazyka, v hodině smrti a při hledání utopených |
ŽIVOTOPIS
Pocházela z Egypta. Byla vznešená rodem a převahou ducha porazila údajně i císaře, který proti ní postavil své učence. Věrnost Kristu dosvědčila mučednickou smrtí v Alexandrii.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
Je slavná pro mučednickou smrt, kterou podstoupila v Alexandrii v Egyptě. Podle legend pravděpodobně kolem r. 310. O konci jejího života se traduje mnoho verzí legendárního podání a je obtížné odlišit nejen původní vyprávění, ale i symboliku od skutečnosti. Ve snaze o větší sílu příkladu a slávu mučednice přibývalo od těch, kteří předávali její příběh dál, plno doplňujících detailů, včetně rozhovoru s císařem. To však neoslabilo význam jejího vzoru a je stále připomínána jako jedna z postav 14 svatých pomocníků, oblíbená zejména v lidové zbožnosti.
Kateřina je symbolem čistého, nezkaženého mládí. Vynikala dary ducha, znalostí pohanské filosofie, křesťanské nauky a zvláště odvahou a statečností.
Pocházela ze vznešeného rodu, byla prý dcerou krále Kosta, měla vzdělání a přitahovala pozornost svou krásou. Její rodiče zemřeli a tak v paláci žila jen se služebnictvem. Na křest ji připravil poustevník, který jí dal poznat Kristovu nauku a lásku. Před poznáním Krista odmítala prý nápadníky z pýchy a později pak chtěla žít pro Ježíše. V legendě se hovoří o nočním zjevení Panny Marie s dítětem Ježíšem, který se k ní sklonil a navlékl jí na prst zlatý prsten na znamení, že se stává jeho nevěstou. Po probuzení prý Kateřina spatřila na ruce zářící prsten, klekla a božskému Snoubenci slíbila zachování panenské čistoty.
V době, kdy císař Max... (Maximinus Daja – synovec Galeriův /v Egyptě mezi 305-310/ či Maximian nebo jeho syn Maxentius – v legendách se objevují jména tří císařů, častěji Maximian jež byl v Africe od r. 298 a nanejvýš do r. 303, kdy se z jara vrátil do Říma –důvod uvedení s.inc.) pobýval v Egyptě a v Alexandrii pořádal okázalé slavnosti na počest bohům, při kterých všichni pozvaní měli obětovat modlám, předstoupila před něj asi 18letá Kateřina údajně se slovy: „Císaři, pokud bys chtěl, mohl bys poznat, že vaši bohové jsou jen přeludem a pošetilostí. Rozum říká, že jen jedna bytost může být nejvyšší...“ A vytkla mu jeho zaujatost proti křesťanům, které se snaží likvidovat. Císaře od potrestání opovážlivé dívky zdržovala její krása. Byl unesen jejím půvabem, překvapen odvahou a výřečností.
Snad ho také napadlo, že oslabí víru křesťanů, když ji veřejně usvědčí z omylů. Povolal proto 50 filozofů, považovaných za mistry řečnictví a ti měli změnit její přesvědčení. Výsledek byl ten, že Kateřininými slovy byli poraženi a někteří se stali křesťany. Císař je prý poslal na hranici, kde měli skončit v plamenech a Kateřinu dal zbít pruty a uvěznit.
Legenda zmiňuje návštěvu Krista s anděly ve vězení. Jednou ji měla navštívit i císařovna, kterou Kateřina přivedla k rozhodnutí pro křest. Jako další obrácený je uváděn vojevůdce Porfyrius, kterého následovali někteří z vojáků.
Císař po návratu z nějaké cesty nařídil, aby byla připravena čtyři kola z hřeby k pozvolnému drcení Kateřinina těla až do jejího konce. Po spuštění mučícího stroje povolily provazy připoutané mučednice a kola se rozpadla. Legenda říká, že je zničil anděl a císař pak nařídil dívce setnout hlavu. V jedné legendě je napsáno, že místo krve vytékalo z jejího těla mléko a andělé je následně přenesli do míst, kde se Mojžíš poprvé setkal s Bohem.
Zmínka o mléce ukazuje na symbolické vyjadřování. Bývalo viděno jako potrava duše i znamení nesmrtelnosti. V legendách vyjadřovala proměna krve v mléko důkaz neviny a svědectví čistoty popraveného. Podle některých i symbol velkého ženství a moudrosti (viz. A. Grün: Duchovní terapie a kř. tradice).
Přenesení těla mučednice na Sinaj od andělů a skutečné uchovávání ostatků v klášteře sv. Kateřiny na úpatí hory Sinaj některé životopisy vysvětlují s poznámkou, že anděly byli také nazýváni basiliánští mniši. Opevněný klášter byl vybudován asi kolem r. 530 císařem Justiniánem I. k ochraně před nájezdy Beduínů a do jeho mramorové kaple byly uloženy ostatky sv. Kateřiny (uchovávána je hlava a levá ruka). Údajně sinajský mnich Simeon část ostatků mučednice přenesl do Rouenu ve Francii, odkud čtyři částky získal Karel IV. pro svatovítský chrám. Jako vděčný ctitel sv. Kateřiny, jíž přičítal pomoc v bitvě u Modeny, zbudoval na Karlštejně kapli sv. Kateřiny. Dále jí zasvěcený chrám v Praze s klášterem augustiniánské řehole a je mu připisována staročeská legenda o této mučednici, ve 250 verších.
Ve výkladu atributů a významu ctěné sv. Kateřiny je na prvním místě připomínáno rozlomené kolo, v němž můžeme vidět i symbol pro zmaření životních plánů. V té souvislosti byla světice také označena za léčitelku ztroskotaných životních plánů. Anselm Grün napsal, že nám ono „kolo plánů rozlámal sám anděl Boží, abychom nezůstali otroky svých projektů, nýbrž abychom stále znovu plnili to, co od nás Bůh dnes žádá a co nám dnes slouží ke spáse“. To je podstata významu naší úcty ke světcům – zvládnutí života s dosažením cíle podle Božího plánu. Ať nám k tomu pomáhá i vztah ke sv. Kateřině. Skrze různé zlomy máme růst ke kráse a být formováni, abychom se stali takovými jaké nás chce mít Bůh.
A. Grün připomíná, že kolo může být i symbolem kola smrti a zlomené znamením osvobození z připoutání k němu. V tom se ukazuje souvislost s vzýváním sv. Kateřiny v hodině smrti.
Význam sv. Kateřiny jako patronky studentů a pedagogů je v pomoci řešení problémů spojených s učením. S její pomocí má jít o vymanění se ze všeho, co náš život vnitřně utiskuje a ztěžuje. Často jde o vliv vnitřních zranění nebo neosvobození se z ducha zla. Čistota a ryzost přispívají k poznání pravd potřebných pro život i k dosažení spásy. Pravá krása a bohatství jsou v tom, co si Kateřina odnesla na věčnost.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Budu přemýšlet o tom, co z uvedeného souvisí s mým životem a v modlitbě se obrátím k Duchu svatému, s jehož dary Kateřina dosáhla vítězství.Všemohoucí, věčný Bože, Tys dal svému lidu blahoslavenou pannu a nezdolnou mučednici Kateřinu; na její přímluvu nás posiluj ve víře a vytrvalosti, abychom usilovně pracovali pro jednotu církve. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Catharina Alexandrina (století neznámé); Mercurius (století neznámé); Moyses, presb. (251); Petrus, Hesychius, Pachomius, Theodorus et socii, ep. in Ægypto et m. (305-311); Marculus (347); Maurinus (s. VI.); Beatrix de Omacieux♦ (1303/1309); Elisabeth Achlin Bona♦ (1480 ); Hyacinthus Serrano López et Iacobus Meseguer Burillo♦ (1936 ); Aloysius et Maria Beltrame Quattrocchi♦, inter coniugatos (1951 a 1965); Petrus Yi Ho-yŏng (1838)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský