Maria Virgo, Conceptio lmmaculata
| 8. prosince, slavnost |
ŽIVOTOPIS
Jsem Neposkvrněné početí." - Tak se představila Matka Boží Bernardettě v Lurdech čtyři roky poté, co Pius IX. r. 1854 vyhlásil jako dogma, že Panna Maria byla počatá bez poskvrny dědičného hříchu.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MILOSTIPLNÁ A POŽEHNANÁ
Maria, pro vyvolení za Matku Božího Syna - Spasitele, "byla od Boha obdařena dary hodnými tak velkého úkolu. Anděl Gabriel ji při zvěstování zdraví jako milostiplnou. Aby mohla dát svobodný souhlas své víry ke svému vyvolení, které jí bylo oznámeno, bylo třeba, aby byla cele nesena Boží milostí."(KKC 490)
Tato milost spočívala v dokonalém sjednocení s Bohem, jaké je možné jen v naprosté bezhříšnosti. Od hříchu prvních lidí se všichni rodíme s dědictvím zvaným "dědičný hřích" - představujícím jistou odloučenost od Boha a náklonnost ke zlému.
Papež Benedikt XVI. nám o svátku Neposkvrněného Početí v r. 2008 připomenul spojitost se dvěma základními pravdami naší víry. První je pravda o dědičném hříchu a druhou jeho přemožení Kristovou milostí. V té souvislosti poukázal, že na otázku o původu zla odpovídá Bible v prvních třech kapitolách. Smrt vstoupila do světa až skrze závist ďábla, který se nejen vzbouřil proti Bohu, ale svedl ke vzpouře i lidi. Bůh ve své lásce již tehdy přislíbil ženu, jejíž svaté početí v lůně Anny (pam. 26. 7.) je připomínáno dnešním svátkem.
Veliké obdarování, které Maria obdržela, bylo učiněno kvůli nám a předem pro zásluhy svého Syna, aby se Bůh pro naši spásu mohl stát člověkem. Církev toto ve víře dávno chápala, ale teprve roku 1854 vyslovil papež Pius IX. jako dogma: "Blahoslavená Panna Maria byla od prvního okamžiku svého početí pro zvláštní milost a výsadu všemohoucího Boha, vzhledem k zásluhám Ježíše Krista, Spasitele lidského rodu, uchráněna jakékoliv poskvrny dědičného hříchu."(KKC 491)
S tímto katolickým dogmatem nesouhlasily odloučené církve, soustřeďující se především na Bibli. Zde však evangelista Lukáš oslovuje Pannu Marii "MILOSTIPLNÁ" - jak by mohla být plná milostí, kdyby měla v sobě stín dědičné viny, který do této chvíle bránil člověku k plnému spojení s Bohem? Proto je již v andělových slovech skrytá pravda, vyhlášená Piem IX.
Pannu Marii poznáváme jako první nositelku živého Boha, jejíž celý život se odvíjel pro naši spásu. Proto také máme důvod vidět její podíl na našem vykoupení, vidět v ní Prostřednici všech milostí (pam. 8. 5.) a přímluvkyni k níž se máme obracet, jak k tomu vyzvala při zjevení sv. Kateřině Labouré (pam. 31. 12.) v Paříži r. 1930. Tam, v kapli na Rue du Bac, Panna Maria vyslovila žádost o ražení tzv. zázračné medailky s nápisem "Ó Maria, bez hříchu počatá, oroduj za nás, kteří se k Tobě utíkáme." Právě tuto modlitbu opakují zástupy poutníků v Lurdech, kde se Bernardetě Soubirous (pam. 16. 4.) v r. 1858 zjevovala po 18 dnů Panna Maria a při 16. zjevení se představila: "Jsem Neposkvrněné Početí." - To ještě tato dívka nevěděla, co to znamená, ani že 8. prosince 1854 byla papežem vyhlášena tato pravda za článek víry (dogma).
Můžeme si připomenout, že Panna Maria v Montichiari o svátku 8. 12. 1947 projevila nejen přání být ctěna jako Rosa Mystica, zejména pro získávání milostí duchovenstvu, ale též přání, aby se 8. prosince v poledne každý rok slavila hodina Milosti pro celý svět. V té době (12 - 13 h.) se má, pokud je to možné, vykonat návštěva kostela. Nejedná se zatím o potvrzení jako u dvou uvedených zjeveních, ale není zde nic, co by mohlo být v rozporu s Boží vůlí. Jako v Rue du Bac jde o to, že si potřebujeme vyprošovat Boží milosti z rukou té Prostřednice, které Bůh rozdělování milostí svěřil. Je nám připomínán Mariin stesk, že ač je plná milostí (Lk 1,28) i pro všechny naše potřeby, mnoho milostí nemůže zazářit, být dáno potřebným, protože o ně neprojevují zájem.
Souvislosti s medailkou Neposkvrněného početí jsou uvedeny u památky Kateřiny L. 31. 12. Liturgická oslava Početí Panny Marie se začala konat 9. prosince od konce VII. století na Východě. Ve Španělsku je tato oslava udávána od VIII. století. Od IX. století byla šířena řeckými osadníky v jižní Itálii a na Sicílii. V Irsku byl tou dobou svátek Neposkvrněného početí slaven pod názvem "Velký svátek Panny Marie". Na jihovýchodě Anglie jeho slavení zavedl ve své diecézi sv. Anselm z Canterbury v XI. století. U nás byl slaven již kolem roku 1200. Františkáni svátek Neposkvrněného početí zařadili na generální kapitule v Pise r. 1263 do liturgického kalendáře celého řádu. Na celou církev byl rozšířen v roce 1476 papežem Sixtem IV. a od dalšího roku byl uváděn v římském kalendáři. Papež Alexander VII. v r. 1661 jasně označil, že se jedná o oslavu Posvěcení Panny Marie od prvního okamžiku její existence.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Dnešek oslavím účastí na mši svaté a využiji možnosti vyprošovat si potřebné milosti.Bože, Tys uchránil Pannu Marii od dědičné viny, aby byla důstojným příbytkem Tvého Syna, a pro jeho budoucí zásluhy jsi ji už od počátku zahrnul svou milostí; na její přímluvu pomáhej i nám, ať čistí dojdeme k Tobě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Maria Virgo, Conceptio lmmaculata ; Macarius, m. Alexandriæ (250); Eutychianus, Pp (283 ); Eucharius (s. III.); Patapius (s. V./VI.); Romaricus (653); Theobaldus de Marliaco (1247); Moranová Narcissa a Iesu Martillo Morán (1869); Iosephus Maria Zabal Blasco♦ (1936); Benedictus Andreas /Enrique/ Monfort♦ (1936); Aloysius Liguda♦ (1942); ♦, Paulus Yun Ji-chung et Iacobus Kwon Sang-yeon (1791)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský