Gorgonia
| 9. prosince, připomínka | |
| Postavení: | laik |
| Úmrtí: | asi 370 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se asi kolem roku 320 na osamělém venkovském sídle Arianz u města Naziánu v Kappadokii. Dnes se toto město jmenuje Nenisi a leží v Turecku. Jejími rodiči jsou sv. Nona (pam. 5. 8.) a Řehoř Naziánský starší, který se v roce 328 stal v Naziánu biskupem. Gorgonie měla dva bratry, kteří se rovněž stali svatými. Řehoře Naziánského ml. (pam. 2. 1.), který se stal biskupem sasimským, cařihradským patriarchou a učitelem církve. Druhý bratr Cézarius (pam. 25. 2.) se stal lékařem.Gorgonie ráda vyhledávala samotu, v níž se věnovala modlitbě i duchovní četbě. Podle přání rodičů se provdala za bohatého Vitaliana. Nepřestala však být skromnou, pokornou a tichou. Je uváděna jako vzor křesťanské manželky a matky. Měla tři děti a stala se známou svou láskou, se kterou se zapojovala do života církve, a velkorysostí vůči potřebným. Její bratr Řehoř o ní napsal: "Byla světlem pro slepce, berlou chromým, matkou sirotkům, živitelkou vdov a útočištěm trpících ."
Je uváděno, že sama žila prostě, často se postila a setrvávala na modlitbách. Nevyrušily ji z rozjímání ani bouřky a krupobití. Své úkoly i plány vkládala nejdříve do modlitby a pak je teprve začala uskutečňovat. Dvakrát prožila těžké onemocnění, při němž se lékaři vzdávali naděje na její uzdravení. To pak bylo pokládáno za zázrak a odměnu za její pevnou důvěru v Boha. Později měla jediné přání, aby se dožila chvíle, kdy její manžel přijme sv. křest, s nímž otálel. To se jí splnilo. Modlila se i za bratry, zejména Cézaria, který zemřel před ní. Dožila se toho, že její bratr Řehoř přijal kněžské svěcení od jejich otce. Zemřela s pověstí svatosti v přítomnosti Basila Velikého.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes Didacus♦ (1548); Gorgonia (asi 370); Valeriana (století neznámé); Leocadia (asi 304); Syrus, ep. Papien (s. IV.); Cyprianus, abbas Genoliacen (s. VI.); Ioannes Minami Gorōzaemon♦ (1603); Simon Takeda Gohyōe et socii♦ (1603); Liborius Wagner♦ (1631); Petrus Fourier (1640); Bernardus Maria a Iesu (Cæsar) Silvestrelli♦ (1911); Iosephus Ferrer Esteve♦ (1936); Richardus de los Ríos Fabregat, Iulianus Rodríguez Sánchez et Iosephus Giménez López♦ (1936); Iosepha Laborra Goyeneche et V sociæ: Carmen Rodriguez Banazal, Maria del Pilar Nalda, Stephana Irisarri, Isidora Izquierdo et Dolora Broseta Bonet♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský