Anastasius Pp I.
| 19. prosince, připomínka | |
| Postavení: | papež |
| Úmrtí: | 401 |
ŽIVOTOPIS
Byl synem římského kněze Maxima. Po Damasovi I. byl Anastáz 27. 11. 399 zvolen papežem. V té době začaly mezi teology spory o Origenovu pravověrnost. Anastáz zasáhl tím, že odsoudil Rufinův latinský překlad Origenova spisu "Peri archon" (O zásadách). Jeruzalémskému biskupovi Janovi poslal zároveň list se slovy: "Neustanu pečovat o udržení víry, učení evangelia u svého lidu v obcích po celé zemi, kam jen dosáhnu svými listy, aby se mezi ně nevloudil nesvatý výklad (evangelia), který by mysl zbožných zatemňoval a narušoval." Vedle těchto účinných zásahů psal biskupovi milánskému Veneriovi. S vděčnou úctou mu připomněl bojovníky proti arianismu, zejména papeže Liberia jako muže příkladného života, aby jeho památku očistil od pomluv, že nadržoval ariánům.Přátelský kontakt udržoval dopisováním si s Pavlínem Nolánským, Augustinem i Jeronýmem, kteří se později stali svatými. Do apoštolského archivu (scrinium apostolicum) při kostele sv. Vavřince pečlivě uložil listy, týkající se papežských práv na Illyrii, ležící na západě Balkánského poloostrova. Dbal o udržení kázně v duchovenstvu, zvláště o zachovávání celibátu. Rozhodl, aby se při čtení evangelia stálo a Božímu slovu se tak projevovala větší úcta. Martyrologium ho představuje jako "muže nejbohatší chudoby a apoštolské starostlivosti".
Po dvou letech a třech týdnech ve velekněžském úřadu zemřel 19. prosince a byl pochován na Eskvilině na hřbitově "ad ursum pileatum".
Dříve býval připomínán památkou 27. dubna, avšak v souvislosti s pokoncilními opravami kalendáře byla jeho památka přesunuta na den jeho úmrtí.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Anastasius Pp I. (401); Urbanus Pp♦ (1370); Gregorius, ep. Autissiodorem (s. VI.); Gulielmus de Fenolis♦ (asi 1200); Maria Eva a Providentia Noiszewska et Maria Martha a Iesu Wolowska (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský