Servulus, paralyticus
| 23. prosince, připomínka | |
| Postavení: | ochrnutý žebrák |
| Úmrtí: | asi 590 |
| Patron: | invalidů, tělesně handicapovaných osob |
| Atributy: | chromý u dveří kostela |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Říma, kde žil v 6. století. S tím, co vyžebral se dělil ještě s nuznějšími. Žil podle evangelia, na jehož spisy si našetřil a pro svou negramotnost si je dal předčítat. O jeho svatém životě máme svědectví papeže Řehoře Velikého.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
„TĚM, KDO MILUJÍ BOHA, VŠECKO NAPOMÁHÁ K DOBRÉMU“
(Řím 8,28)Od narození byl ochrnutý a odkázaný na péči své matky a bratra. Uchvátila ho však radostná zvěst o Boží lásce a dala jeho životu smysl. Sedával v předsíni římského chrámu sv. Klementa nebo i před ním, aby denně žebral o dary kolemjdoucích. Obdržené peníze dělil na tři díly: jeden na vlastní životní potřeby, druhý byl pro ještě chudší a třetí na knihy. Číst a psát ho sice prý nikdo nenaučil, ale jak uvádí papež Řehoř Veliký (+604, pam. 3. 9.), nikdo z negramotných neznal Písmo svaté tak dobře, jako on. Poté co Bibli koupil, každou návštěvu prosil, aby mu z ní část předčítala. Velmi rád poskytoval pohostinství poutníkům i bezdomovcům. Povídal si s nimi o tom, čím jeho srdce přetékalo, co do něj z Ježíšových slov načerpal.
Řehoř Veliký, když hovořil ve svatopetrském chrámu o příkladu tohoto žebráka uvedl, že Servul, ačkoli byl sužován utrpením a chudobou, přesto stále velebil Boha a prosil ho o nové bolesti. Když ve svém chudém obydlí pocítil příchod smrti, poprosil všechny, jimž poskytoval nocleh, aby s ním zpívali žalmy k blaženému odchodu z tohoto života. Zatímco někdo recitoval modlitby hymnů a ostatní hlasitě zpívali, Servul náhle zvolal: „Mlčte! Neslyšíte tam nahoře andělské zpěvy?“ A pohroužen do nich tiše skonal. V té chvíli se pokojem rozlila vůně, takže přítomní byli naplněni důvěrou, že Servul vešel do nebeské blaženosti. Papež zároveň svědčil o přítomnosti jednoho ještě žijícího bratra, který potvrzuje, že Servulovo mrtvé tělo provázela ona příjemná vůně až do jeho pohřbení.
Přepis tohoto Řehořova kázání je dochován a o Servulovi podobně hovoří i v Dialozích.
Servul svým životem dosvědčoval, že milujícím Boha, všecko napomáhá k dobrému. Své hosty přesvědčoval, že „co Bůh činí, dobře činí“ a mnozí na tato jeho slova vzpomínali i dlouho po jeho pohřbu.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Dnes jsem zván k četbě Písma svatého, k jeho rozjímání. Servul evangelizoval tím, že k jeho četbě přiměl druhé a text použil v dalším hovoru. Zamyslím se nad tím, jak mám evangelium uvádět v život i já.Bože, Ty jediný jsi svatý, Ty jediný jsi pramen všeho dobra; pomáhej nám na přímluvu svatého Servula, ať svůj život uspořádáme podle Tvé vůle, abychom se nepřipravili o účast na Tvé slávě. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Ioannes de Kęty (1473); Servulus, paralyticus (asi 590); Theodulus, Saturninus, Euporus, Gelasius, Eunicianus, Zoticus, Pontius, Agathopus, Basilides et Evaristus (250); Ivo, ep. Carnuten (1116); Hartmannus♦ (1164); Thorlacus (1193); Ioannes Stone; Nicolaus Factor♦ (1583); Maria Margarita d'Youville (1771); Antonius a Sancta Anna Galvão de França♦ (1822); Paulus Meléndez Gonzalo♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský