martyres innocentes
| 28. prosince, svátek | |
| Postavení: | mučedníci |
ŽIVOTOPIS
Jsou to chlapci do dvou let z Betléma a okolí, které dal Herodes povraždit, aby mezi nimi zemřel i předpovídaný židovský Král. Nevinné oběti malých chlapců mají na výkupném díle Kristově účast hned v jeho počátcích, avšak nevydávají o něm svědectví. Podle církevních otců, na rozdíl od mučedníků Kristova vykoupení, dosáhli nebeské slávy tím, že zemřeli místo Ježíše.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"ŽIVOT"
Dnešní svátek můžeme rozjímat ve třech rovinách.
Proč těmto nevinným dětem byl odňat život - důvod svátku.
Postava Heroda v moci zla - příčina.
Srovnávaní s dnešními činy, které přerostly do podoby genocidy - aneb dnešní svět v moci zla.
Proč těmto nevinný dětem byl odňat život - důvod svátku.
1. rovina - k oslavě vede nedobrovolně odňatý život, usmrcení místo Syna Božího. K zabíjení těchto dětí došlo proto, že byly zataženy do odmítáni Krista, do snahy, aby zemřel on. Staly se obětí nenávisti zaměřené na Krista. Proto i zde platí pozdější Ježíšova slova: "Blahoslavení jste, když vás budou kvůli mně tupit, pronásledovat... neboť máte v nebi velkou odměnu." (Mt 5,11) Betlémské děti samy nevykonaly pro věčný život vůbec nic, a o to víc vyniká Boží milost, která je tímto svátkem oslavována. Jde o nezasloužený dar, kterým je svatost těchto dětí.
V souvislosti s touto oslavou vystupuje do popředí důležitost Boží milosti, která je v životě každého křesťana nejvíce rozhodující a záleží na naší otevřenosti ji přijmout, chtít ji využít k růstu. Chceme se na přijetí Boží milosti připravit, být jako děti, které jí nic nepostavily do cesty? Nebo před otevřeností k přijetí milosti dáváme přednost sobecké starosti o své "já" jako Herodes?
Postava Heroda v moci zla - příčina.
2. rovina - Herodes i dopad jeho činu byly předpovězeny, ale u Heroda nejde o nějaké osudové vtažení, ale o svobodnou volbu zla, kvůli domněnce o možnosti získání jakéhosi sobeckého dobra. Kvůli němu své srdce propůjčil moci zla.
V první knize Bible, v níž je ve 3. kapitole přislíben Vykupitel, je ve 49. kapitole předpovězena doba, kdy se to stane. Je totiž řečeno: "Juda nikdy nebude zbaven žezla ani palcátu, jenž u nohou mu leží, dokud nepřijde ten, který z něho vzejde; toho budou poslouchat lidská pokolení." (Gn 49,10) K odnětí žezla vlády od Judova kmene, kterou vystřídalo panování cizince, došlo nastolením židovského krále Heroda, který byl Idumejčan dosazený Římany. Na trůn se dostal podlostí a zradou a krutostí si ho snažil pojistit. O kom se domníval, že by ho mohl připravit o korunu, toho dal zavraždit. Tak popravil Antigona, syna knížete Aristobula II.; příkazem k povraždění se zbavil proti němu stojících členů velerady, v Jerichu přikázal utopit svého 17letého švagra a 80letý knížete Hyrkan II., musel i s vnučkou zemřít kvůli Herodovým obavám ze zrady. Podobně se zbavil vlastni manželky i Salome a vyhlazoval rod Machabejců, aby z něho nemohl náhodou vzejít soupeř. Když se dozvěděl, že Židé očekávají Mesiáše z rodu Davidova, nařídil spálení jejich rodokmenů, aby znemožnil dovolávání se práva na Davidův stolec.
Jednoho dne se u něj zastavili tři cizinci, vznešení mudrci, kteří hledali novorozeného Židovského krále, jehož hvězda se jim ztratila. Od učitelů zákona zjistil, že podle proroctví Micheáše má z Betléma vyjít vládce izraelského lidu. Přemluvil proto mudrce, aby mu přišli oznámit až ho najdou, aby i on měl možnost se mu poklonit. Ti se však již nevrátili. Je předpokládáno, že se asi k Herodovi dostala zpráva, že stařičký Simeon a prorokyně Anna mluvili v chrámě o nějakém dítěti, které má přinést spásu izraelskému lidu. Herodes usoudil, že se nejjednodušeji zbaví problému, jenž by mu toto dítě mohlo přivodit, když dá v Betlémě pozabíjet všechny chlapce do dvou let. Tak zemře i Mesiáš. A vydal rozkaz.
Evangelium připomíná, že "se splnilo, co bylo řečeno ústy proroka Jeremiáše. ...Ráchel oplakává svoje děti. Není k utišení - už nejsou." (Mt 2,17n; Jer 31,15) Pramáti Ráchel byla po porodu Benjamína pohřbena u Betléma a zde se jakoby připojuje k izraelským matkám truchlícím nad ztrátou synů. Proroctví se současně týká historie r. 587 př. Kr. v Rámě, která byla předobrazem odebrání a pozabíjení synů betlémským matkám.
Sáhnout na život druhého je největším zlem, které můžeme způsobit. Obvykle zlo, když mu není postavena hráz, plodí další zlo. Vidíme to jak v případě Heroda, tak kolem sebe.
3. rovina nás přivádí do současnosti srovnáváním s dnešními činy, které přerostly do podoby genocidy a uvádějí svět do moci zla.
Celý svět nezapomene na Herodem usmrcené chlapce, na jejich zástupnou smrt za Ježíše i když jich mohlo být asi jen kolem 30.
Celý svět opomíjí svou účast na odhadovaných 140.000 dětí zabíjených denně před narozením.
Víme, že srdce začíná pulsovat 21. den od početí, že v 5. týdnu jeho tlukot dosahuje 40 - 80 úderů za minutu a vzniká velký mozek se dvěmi hemisférami. V 8. týdnu, ač měří kolem 3 cm, se u tohoto děťátka nazvaného embryem, dokončí formování všech orgánů a jsou přítomny všechny tělesné systémy. Začíná fungovat i smysl pro rovnováhu a rozvíjet se sluch. (http://sancti.catholica.cz/TSM-02.pdf ). Ještě se shodneme na tom, že potraty nejsou dobrým řešením, většina však dodává, "ale když jsou situace..."
"Na všem má vinu propagovaná potratová mentalita...." - Jenže kdo má podíl na "situacích" a "mentalitě"? Matoušovo evangelium nám tlumočí v líčení posledního soudu důležitost toho, co jsme pro bližní (na jejichž místo se sám staví) mohli udělat a poslední Ježíšova slova k odsouzeným zní: "Cokoli jste neudělali pro jednoho z těchto nepatrných, ani pro mne jste neudělali." - Takže není bez viny, kdo nic neudělal. I lhostejnost je hříchem.
Panovníci a vlády vyhlašují zákony, které mají ovlivnit rozhodování lidí. Také Bůh oznámil své zákony - přikázání lásky. Blaze zemi, kde jsou tyto zákony v souladu. Kde se pohrdá přikázáním lásky, tam se pohrdá i ostatními zákony.
V dnešním světě, podle údajů http://lifesitenew.com/, tlumočených v posledním oběžníku hnutí Pro život prosinec 2009, byla od roku 1980 zavražděna více než miliarda nenarozených.
Co to má dělat s dnešním svátkem? - Právě tento den byl před léty zvolen za vzpomínkový den nevinně (jako mláďátka) zabitých potraty. Začalo být připomínáno zlo, často s nálepkou dobra, kterým jako za Heroda trpí i matky - postabortivním syndromem, někdy pozdější neplodností a dalšími problémy. Na mnoha místech rozezvučení zvonů na svátek betlémských neviňátek se stalo znamením loučení i s těmi neviňátky, která byla svými "matkami" odmítnuta.
Stejně jako Herodes i dnes se mnozí dostávají do situace, kterou můžeme nazvat "v moci zla". Lidský život se odehrává v bojích mezi dobrem a zlem, tomu se nemůžeme vyhnout.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Ke zde uvedenému nechám promluvit své svědomí.Bože, Tys poslal na svět svého Syna, a svaté děti betlémské, i když ještě neuměly mluvit, přece svědčily o jeho příchodu svou mučednickou smrtí; dej, ať my, kteří svou víru ústy vyznáváme, podle ní také žijeme. Prosíme o to skrze tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba z breviáře)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
martyres innocentes; Theonas, ep. Alexandrin (300); Antonius, monachuslirinen (asi 520); Matthias de Nazareis♦ (asi 1326); Gaspar del Bufalo (1837); Catharina Volpicelli (1894); Gregorius Khomyšyn♦ (1945)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský