blah. František /Xavier/ Seelos

Franciscus Xaverius Seelos

4. října, připomínka
Postavení:	misionář CSsR
Úmrtí:	1867

ŽIVOTOPIS

Narodil se 11. 1. 1819 ve Füssen v Bavorsku poblíž rakouských hranic. Byl šestý z dvanácti dětí Magna a Františky roz. Schwarzenbach. Od dětství toužil následovat svého patrona sv. Františka Xaverského. Svátost biřmování přijal 3. 9. 1828 a první sv. přijímání 2. 4. 1830. Ze základní školy odešel ve 12 letech na Institut sv. Štěpána do Augsburgu a po maturitě v roce 1839 šel studovat filozofii na univerzitu do Mnichova. Snadno se učil cizí jazyky a vynikal pokorou.

Do kněžského semináře sv. Jeronýma v Dillingen nastoupil 19. 9. 1842. Zde se seznámil s redemptoristy (Kongregací Nejsvětějšího Vykupitele - CSsR), kteří ho přitahovali plánováním velké misijní činnosti i apoštolským působením mezi emigranty v USA, kterým by se jinak nedostávalo duchovní péče. Poprosil o přijetí do kongregace se zařazením na misie ve Spojených státech. Bylo mu velmi rychle vyhověno a 20. 4. 1843 již přistál u břehů New Yorku.

V Baltimore začal roční noviciát 16. 5., během roku dokončil teologii a 22. 12. 1844 zde od arcibiskupa Samuela Ecclestona přijal kněžské svěcení. V květnu 1845 byl poslán jako kaplan do farnosti sv. Filomény v Pittsburghu v Pennsylvanii, kde jeho představeným byl pozdější světec Jan Nepomuk Neumann (pam. 19. 6.). Velmi dobře si spolu rozuměli a po Janově jmenování biskupem se František Seelos stal představeným komunity v Pittsburghu a magistrem noviců. Osvědčil se svou láskou k nejpotřebnějším, osamělým a nemocným, pro které měl vždy čas, porozumění a povzbuzení. Z jeho přirozené povahy vyzařovala radost, uměl obveselit a srozumitelně kázat ve více jazycích lidem prostým, vzdělaným i dětem. Jeho promluvy byly bohaté na biblický obsah. U dětí, pocházejících z různých národností, vytvářel pocit sounáležitosti v jedné Církvi.

V Pittsburghu působil devět let. Od března 1854 začal misionářskou činnost v městech státu Maryland. V Cumberland a v Annapolis sloužil v kongregaci jako prefekt studentů.

V roce 1863, na Františkovu prosbu k presidentu A. Lincolnovi, byli klerici vyjmuti z náboru do armády (za bojů Severu proti Jihu). V té době začal P. František Seelos navštěvovat emigranty z Evropy ve státech Connecticut, Illinois, Michigan, Missouri, New Jersey, New York, Ohio, Pensylvánie, Rhode Island a Wisconsin. Ze zdravotních důvodů začal od roku 1866 působit jen jako farář v New Orleans. Tam vedle angličtiny a němčiny byla vítaná i jeho znalost francouzštiny. Při službě nemocným se nakazil "žlutou horečkou" (febris flava) a ve 48 letech jí podlehl.

Za zázrak na jeho přímluvu bylo uznáno náhlé uzdravení Angely Boudreaux v roce 1966 z pokročilé rakoviny jater. Papež Jan Pavel II. ho blahořečil 9. 4. 2000 na náměstí svatého Petra v Římě.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Franciscus Asisiensis (1226); Petronius, ep. Bononien. (asi 450); Quintinus, m. Turonum (s. VI); Aurea, abbatissa (asi 666); Franciscus Xaverius Seelos^♦ (1867); Henricus Morant Pellicer^♦, 4 oct. (1936); Iosephus Canet Giner^♦ (1936); Alaphridus Pellicer Muñoz^♦ (1936)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský