Nicetius, ep. Treviren.
| 1. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | 561 |
| Atributy: | biskup, model kostela |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z Auvergne ve Francii. Údajně měl být opatem, ale byl povolán na biskupský stolec v Trevíru v Porýní na německém území. Podle legendy jej do Trevíru doprovázeli franští šlechtici, kteří se příliš křesťanskými zásadami neřídili a své koně chtěli nechat napást na poli jednoho chudáka. Nicetius je hned napomenul a nemeškaje, sám koně z jeho pozemku vyhnal. Vyprávění nám ukazuje jeho lásku k chudým, kteří u něj (jako biskupa) měli zastání, bránil jejich práva a majetek proti šlechtě. Žil ctnostným životem a vynikal statečností. Uvádí se, že nehodné panovníky trestal exkomunikací. Ta postihla i krutého a krvesmilného krále Chlotara I. a on prý v odvetu poslal biskupa Nicetia na čas do vyhnanství.
Nicetius předsedal několika diecézním synodám, vedl hojnou korespondenci, rovněž s císařem Justiniánem v Konstantinopoli. Vedle obnovy v celém biskupství podporoval řeholní život, dbal na vzdělání kléru a zařizoval nové kostely. Zemřel v Trevíru a byl pohřben v opatství sv. Maximina.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Teresia a Iesu Infante, virgo et doctor Eccl. (1897); Piaton (s. III/IV); Verissimus, Maxima et Iulia (s. III/IV); Nicetius, ep. Treviren. (561); Romanus Melodus (asi 500); Bavo (před r. 659); Wasnulphus (s. VII); Geraldus Edwards, Robertus Wilcox, Christophorus Buxton et Robertus Widmerpool (1588); Radulphus Crockett et Eduardus James♦ (1588); Ioannes Robinson♦ (1588); Gaspar Hikojiro et Andreas Yoshida♦ (1617); Ioannes de Palafox Mendoza♦, ep. Osma (1659); Aloysius Maria Monti♦, religiosus (1900); Cæcilia♦, virgo (1928); Florentia Caerols Martínez♦ (1936); Alvarus Sanjuán Canet♦ (1936); Antonius Rewera♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský