sv. Gerald Edwards Campion a bl. Robert Wilcox, Kryštof Buxton a Robert Widmerpool

Geraldus Edwards, Robertus Wilcox, Christophorus Buxton et Robertus Widmerpool

1. října, připomínka
Postavení:	mučedníci
Úmrtí:	1588

ŽIVOTOPIS

Alžběta I. již brzy po své korunovaci, 8. 5. 1559, prosadila v Anglii přijetí nového zákona o svrchovanosti nad anglikánskou církví a veřejně působící osoby byly nuceny přísahou potvrdit souhlas a oddanost této panovnici jako představené anglikánské církve. Jiné náboženství nebylo dovolené a římskokatolickou církev se Alžběta I. snažila ve své zemi vyhladit. Proto za její vlády, do r. 1603, se mělo uskutečnit asi kolem 4000 poprav.

Církev dnes vzpomíná šest anglických mučedníků, převážně katolické kněze, kteří se po vysvěcení v zahraničí vraceli do Anglie s plným vědomím rizika pronásledování a byli ochotni položit za věrnost Kristu i pro posílení církve svůj život. Z připomínaných jsou zde tři kněží, kteří byli různou dobu vězněni a 1. 10. 1588 odvedeni na popraviště, současně s laikem Robertem Widmerpoolem, odsouzeným za to, že pomáhal kněžím.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

ZA VĚRNOST KRISTU A PRO POSÍLENÍ CÍRKVE V ANGLII

Gerald Edwards /Campion/ se narodil údajně r. 1552 v Ludlowu u Shropshire v Anglii. Studoval dva roky na jezuitské koleji v Oxfordu a po jejím zavření se vrátil na nějakou dobu domů. Později odešel do Remeše, kde v roce 1586 přijal jáhenské svěcení a asi po dvou měsících byl vysvěcen na kněze. V březnu 1587, se změněným jménem jako Edward Campion, byl poslán z Francie do canterburské diecéze ve své rodné Anglii. Ve Sittingbournu ho však brzy zatkli a pak věznnili v Newgate a na Marshalsey. Zde mu byla nabídnuta možnost útěku, ale odmítl ji využít s tím, že by ztratil naději na mučednickou korunu. Byl pak přepraven do Canterbury a ve společnosti dalších kněží jako oni popraven.

Robert Wilcox se narodil r. 1558 v Chesteru v Cheshire v Anglii. V 25 letech začal studium teologie v Remeši ve Francii. Zde přijal kněžské svěcení 20. 4. 1585 a 7. 1. 1586 se vracel do Anglie sloužit pronásledované církvi. V červnu téhož roku byl v Kentu zatčen a poslán do vězení Marshalsea, kde byl do 15. 8. 1588. Pak jej převezli do Canterbury a odsoudili k oběšení, rozkuchání a čtvrcení. Dne 1. října šel na popravu první a těsně před ní ještě povzbuzoval své spolubratry, aby byli dobrého srdce.

Kryštof Buxton pocházel z Derbyshire v Anglii. Narodil se r. 1562. Gymnázium navštěvoval v Tideswellu. Ve vzdělávání pokračoval po dva roky v Remeši a v roce 1584 byl poslán do anglické koleje v Římě. Zde přijal kněžské svěcení 26. 10. 1586. Do Anglie se vracel přes Remeš a Dieppe. Do Kentu se dostal až v září 1587. V listopadu byl zatčen a převezen do vězení Marshalsea. V polovině srpna dalšího roku byl dopraven k soudnímu řízení do Canterbury, kde byl pro své kněžství odsouzen ke kruté smrti ve společnosti svých druhů 1. října. Cestou na popraviště prohlásil, že i kdyby měl sto životů, tak by je všechny ochotně dal na obranu své víry.

Robert Widmerpool se narodil v roce 1560 u Nottinghamu. V roce 1578 studoval v Oxfordu. Po nějakou dobu působil jako vychovatel synů hraběte Jindřicha z Northumberlandu. V roce 1588 byl obviněn z poskytnutí pohostinnosti katolickým kněžím. Přes věznici v Marshalsea se dostal k soudnímu procesu do Canterbury, kde ve společnosti kněží byl popraven jako laik. S provazem na krku děkoval Bohu za mučednickou smrt.

Všechny čtyři 15. 12. 1929 papež Pius XI. blahořečil mezi 107 oběťmi pronásledování královnou Alžbětou I.

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad cenou mučednické smrti a smyslem toho, čemu všemu dávám v životě přednost.

Všemohoucí a milosrdný Bože, Tys dal svatému Geraldovi a jeho druhům sílu vydržet všechny útrapy mučení; pomáhej i nám, kteří dnes oslavujeme jejich vítězství, abychom pod Tvou ochranou obstáli v každém nebezpečí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Teresia a Iesu Infante, virgo et doctor Eccl. (1897); Piaton (s. III/IV); Verissimus, Maxima et Iulia (s. III/IV); Nicetius, ep. Treviren. (561); Romanus Melodus (asi 500); Bavo (před r. 659); Wasnulphus (s. VII); Geraldus Edwards, Robertus Wilcox, Christophorus Buxton et Robertus Widmerpool (1588); Radulphus Crockett et Eduardus James^♦ (1588); Ioannes Robinson^♦ (1588); Gaspar Hikojiro et Andreas Yoshida^♦ (1617); Ioannes de Palafox Mendoza^♦, ep. Osma (1659); Aloysius Maria Monti^♦, religiosus (1900); Cæcilia^♦, virgo (1928); Florentia Caerols Martínez^♦ (1936); Alvarus Sanjuán Canet^♦ (1936); Antonius Rewera^♦ (1942)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský