Hugo, religiosus
| 8. října, připomínka | |
| Postavení: | řeholník SMOM |
| Úmrtí: | před r. 1233 |
| Atributy: | loď |
ŽIVOTOPIS
Pocházel z italské Alessandrie. Vrátil se do vlasti až po delší době vojenské služby ve Svaté zemi. V Janově sloužil především nemocným, vynikal přísností vůči sobě a pokornou službou nejubožejším i konáním divů.Zemřel před dovršením 65 let. Nejčastěji je udáván rok 1230.
ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
MOCÍ LÁSKY A VÍRY
Narodil se asi roku 1168 v Castellazzo Bormida v Alessandria v Itálii. Stal se rytířem Řádu sv. Jana z Jeruzaléma, založeného blah. Gérardem (s pam. 13. 10.) a účastnil se tažení do Svaté země, kde strávil delší dobu. Po návratu do vlasti vykonával službu ve špitálu řádu v Janově a na některých místech je uváděn jako představený i jako kněz. S velkou pokorou a laskavostí sloužil především nemocným.
Uvádí se, že byl drobnější postavy, pohledný a ke všem přívětivý. Žil velmi asketicky. Na těle nosil kající pás, trvale se prý postil a v postní době si odřekl veškeré vařené pokrmy. Čím skromnější vůči sobě, tím štědřejší byl vůči chudým a potřebným. Při péči o nemocné jim s láskou umýval i nohy a zemřelé pohřbíval.
Mši sv. prožíval s mimořádným soustředěním. Podle legendy se při ní někdy dostával do extáze a před očima přítomných se nadnášel.
Stal se známým zejména pro charisma zázraků týkajících se přírodních živlů, které popisují legendy. V jednom horkém dni zůstala nemocnice bez zdroje vody a ženy mající na starost praní prádla pro nemocné se obrátily o pomoc k Hugovi, protože si nedovedly představit donášení vody z velké dálky. Snad chtěl problém řešit přirozeným způsobem, ale ženy prý naléhaly s otázkou: "Copak byste ji nemohl dostat od Boha?" Vyzval je k modlitbě a když dál naléhaly řekl: "Já nejsem Pán, ale on řekl, že vírou můžeme všechno."(srov. Lk 17,6) Pro jejich nářky nakonec udělal u fontány, v níž voda vyschla znamení kříže a za nadšení přítomných voda začala téci.
Jednoho večera, v němž nastala na moři silná bouře, se Hugo od věže nemocnice starostlivě v modlitbě zahleděl k přístavu v Janově. V dáli vlny zmítaly s lodí, která se marně snažila dostat k přístavu a námořníkům hrozila smrt. Hugo padl na kolena a v soucitu i velké lásce mu vytryskly slzy. Pak sebevědomě vstal a směrem k místu, kde se loď chystala potopit, udělal veliké znamení kříže. V tom okamžiku prý nastal velký klid, utichl vítr i moře a na obloze zazářil měsíc. Když se loď dostala do přístavu, všichni námořníci z ní zamířili průvodem do kostela při nemocnici a chvalozpěvem zde vyjadřovali vděčnost Bohu a jeho sluhovi. - S tímto příběhem souvisí i hlavní Hugův atribut - loď.
Další legendy o Hugových zázracích se týkají oběda u Nicolase Pigliacaro, kde voda donesená z pramene se údajně po požehnání změnila ve víno a nebyl to ojedinělý zázrak. Stalo se také, že při setkání s posedlým se začal tento postižený svíjet v křečích a údajně křičel: "Hugo! Netrap mě víc! Jsem připraven už odejít." K tomu v zápětí došlo a proto se uvádí, že pouhým pohledem přemohl tento světec ďábla. Ať to bylo jak to bylo, každopádně Hugo vždy vítězil mocí lásky a víry ku prospěchu bližních.
Jeho spojení s Kristem přinášelo plody, protože Kristův kříž nenosil pouze na řádovém plášti, ale především ve svém srdci, jak o něm psáno.
Poté co zemřel, byl v Janově pochován v kostele San Giovanni di Pré a místní krypta je mu zasvěcena. U jeho hrobu se udály další zázraky. Patří mezi ně uzdravení člověka, jemuž zkrácení šlach na nohou bránilo v pohybu. V modlitbě u hrobu světce setrval po pět dní a nocí. Pak vstal zdráv a začal sloužit v nemocnici, jak slíbil v prosebné modlitbě. Ve službě vytrval do konce života.
Pro potvrzené divy na jeho přímluvu arcibiskup Fusco doporučil úctu k němu na den jeho odchodu do nebe.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
K rozjímání si v Bibli najdu výroky o vyslyšení proseb a o moci víry a pomodlím se o dar větší víry.Bože, Ty jsi dal svatému Hugovi moc se znamením kříže uzdravovat nemocné, dej nám ducha své lásky, abychom Ti dokázali sloužit v našich nemocných sestrách a bratřích. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(na podkladě závěrečné modlitby z řádového Propria k breviáři)
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Pelagia (asi 302); Reparata (asi zač. s. IV); Felix, ep. Comen. (před koncem IV. stol.); Evodius, ep. Rothomagen (s. V); Ragenfredis (s. VIII.); Hugo, religiosus (před r. 1233); Ioannes Adams, Robertus Dibdale et Ioannes Lowe♦ (1586)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský