Publia
| 9. října, připomínka | |
| Postavení: | vdova |
| Úmrtí: | s. IV |
ŽIVOTOPIS
Žila v Antiochii, ležící v Syrském zálivu, v nejjižnějším výběžku dnešního Turecka při hranici se Sýrií. Turecky je to dnes Antakya. Publia byla matkou Jana, který se stal knězem a byl zvolen biskupem v Antiochii. Vynikala zbožností a ctnostmi. Pravděpodobně brzy ovdověla a zvolila si řeholní život. Udržovala společnost panen, s nimiž žila klášterním životem a společně s nimi setrvávala v chválení Boha.Martyrologium připomíná její postoj při příchodu císaře Juliána Odpadlíka - kdy neohroženě zpívala 115 žalm: "Jejich modly jsou stříbro a zlato, dílo rukou lidských. Mají ústa, a nemluví, mají oči, a nevidí, mají uši, a neslyší, mají nosy, a necítí, rukama nemohou hmatat, nohama nemohou chodit, z hrdla nevydají hlásku. Jim jsou podobni ti, kdo je zhotovují, každý, kdo v ně doufá."
Císaře zpěv, odsuzující modloslužbu, velmi rozhněval. Vyhrožoval celé komunitě smrtí. Byl překvapen, když uviděl odvážnou Publiu pokročilého věku. Nakonec ke splnění hrozby nedošlo a císař zemřel ve válce proti Peršanům dříve než stará Publia. Ta zemřela klidně přirozenou smrtí asi r. 365.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Dionysius et socii, mm. Lutetiæ (s. III.); Ioannes Leonardi (1609); Abraham, patriarcha; Diodorus, Diomedes et Didymus (století neznámé); Domninus, m. apud Parmam (s. IV); Publia (s. IV); Sabinus, eremita (s. V); Gislenus (asi 681-685); Deusdedit, abbas (834); Guntherus (1045); Bernardus Ruthenensis (1110); Ludovicus Bertrán (1581); Ioannes Henricus Newman (1890); Innocentius ab Immaculata /Emmanuel/ Canoura Arnau et VIII socii: Cyrillus Bertrandus /Iosephus/ Sanz Tejedor, Marcianus Iosephus /Philomenus/ López López, Victorianus Pius /Claudius/ Bernabé Cano, Iulianus Alaphridus /Wilfridus/ Fernández Zapico, Beniamin Iulianus /Vincentius Alphonsus/ Andrés, Augustus Andreas /Romanus/ Martín Fernández, Benedictus a Iesu /Hector/ Valdivielso Sáez, Anicetus Adolphus /Emmanuel/ Seco Gutiérrez) (1934)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský