Dominica Pentecostes
19. května, slavnost |
ŽIVOTOPIS
Letnice (lat. Pentecostes = 50. velikonoční den), židovský svátek slavený jako dožínky na poděkování za úrodu, se stal dnem seslání Ducha Svatého na apoštoly shromážděné i s Pannou Marií na modlitbách. V tento desátý den od Nanebevstoupení dovršil Bůh dílo našeho vykoupení sesláním svého Svatého Ducha. V něm dává církvi život, v něm jej nacházejí a vyznávají lidé všech národů. Díky jemu se světem šíří prožívání radosti ze vzkříšení a kam pronikne Kristův Duch, tam pro křesťana povstává nový život.ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI
"Nastal den Letnic a všichni byli společně pohromadě. Najednou se ozval z nebe hukot, jako když se přižene silný vítr, a naplnil celý dům, kde se zdržovali. A ukázaly se jim jazyky jako z ohně, rozdělily se a nad každým z nich se usadil jeden. Všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit cizími jazyky, jak jim Duch vnukal, aby promlouvali.
V Jeruzalémě bydleli zbožní židé ze všech možných národů pod nebem. Když se ten zvuk ozval, hodně lidí se sběhlo a byli ohromeni, protože každý z nich je slyšel, jak mluví jeho vlastní řečí. Žasli, divili se a říkali: ,Ti, co tak mluví, nejsou to Galilejci? Jak to tedy, že každý z nás slyší svou mateřštinu? My Partové, Médové, Elamité, obyvatelé Mezopotámie, Judska a Kapadokie, Pontu a Asie, Frýgie a Pamfýlie, Egypta a lybijského kraje u Kyrény, my, kteří jsme připutovali z Říma, židé i proselyté, Kréťané i Arabové: slyšíme, jak našimi jazyky hlásají velké Boží skutky.´" (Sk 2,1-11) - Tak představuje událost slavenou dnešního dne sv. Lukáš ve "Skutcích apoštolů."
Na slavnosti Letnic přišli do Jeruzaléma židé ze všech zemí. Byli mezi nimi i proselyté, kteří byli rodem pohané a až později přijali židovskou nauku s obřízkou. Město bylo plné cizinců, což bylo znát nejen podle jazyků, kterými mluvili, ale i v oblečení po způsobu národů, ve kterých žili. Jejich pozornost upoutal hukot a to, co po něm nastalo.
Z jednoho domu plni nadšení vyšli ti, o nichž se povídalo, že strachem zalezli, protože se přidali na stranu nepravého Mistra, který skončil na kříži. Někteří si to v první chvíli začali vysvětlovat tím, že asi hodně pili.
Petr vystoupil ze skupiny apoštolů a požádal o pozornost. Pak shromážděnému davu připomněl proroctví Joela o vylití Božího Ducha (viz Sk 2,17-21) po slova "každý, kdo bude vzývat jméno Páně, bude zachráněn." Na ta slova pokračoval: "Izraelité! Bůh vám dal svědectví o Ježíši Nazaretském mocnými činy, divy a znameními, které, jak víte, konal Bůh skrze něho mezi vámi. A on byl vydán, jak to Bůh předem rozhodl a předpověděl, vy jste ho rukama bezbožníků přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil, zbavil bolestí smrti, protože nebylo možné, aby zůstal v její moci. David přece o něm říká: ,Mám Pána před očima stále, je mi po pravici, abych se neviklal. Proto se raduje mé srdce... nedopustíš, aby tvůj Svatý podlehl porušení...´" (Sk 2,22-28)
Proroctví Davida Petr dál rozváděl a vysvětlil, že on mluvil o vzkříšení Krista, kterého Bůh vzkřísil a oni o jeho vzkříšení nyní vydávají svědectví. "Vzkříšený Ježíš byl povýšen po pravici Boží, od Otce přijal slíbeného Ducha, vylil ho, jak vidíte a slyšíte." (Sk 2,33)
Šlo o svědectví doplněné zázrakem jazyků, darem propůjčeným od Ducha Svatého, takže apoštolové mluvili řečí, kterou dříve neznali a nikdy se jí neučili. Jejich mocná slova vedla posluchače k tomu, že se apoštolů s opravdovou ochotou ptali, co mají dělat?
Petr jim odpověděl: "Obraťte se! A každý z vás ať se dá pokřtít ve jménu Ježíše Krista, aby vám byly odpuštěny hříchy, a jako dar dostanete Ducha Svatého. Vždyť to zaslíbení platí vám i vašim dětem, ale také všem, kdo jsou ještě daleko, které si povolá Pán náš Bůh." (Sk 2,38n)
Také já, ty, vy všichni jsme povoláni k novému životu z darů Ducha Svatého. Stručný text jeho vzývání, kterým prosíme o jeho sedm darů, je v poznámce. Zvláštní svátostí (udělovanou jednou za život), v níž přijímáme Ducha Svatého, je svátost biřmování. Z ní žijeme tím, že užíváme darů Ducha Svatého a náš život se odvíjí v jeho síle. Žijeme-li láskou čerpanou z Boha a vzýváme-li Ducha Sv. při všech zátěžových životních situacích, pak v síle svátosti je náš život plný milostí. (Pojednání k této svátosti je v jedné z dalších publikací autora: "Jak vítězit nad všemi problémy aneb život ze svátostí" http://sancti.catholica.cz/?a=41 )
O svatodušních svátcích r. 2010 apoštolský exarcha Ladislav Hučko uvedl o naší potřebě Ducha Svatého: "K tomu, aby člověk navázal vztah s Kristem, se ho musí nejdříve dotknout Duch Svatý. V síle našeho křtu nám Duch Svatý niterně a osobně předává život, který má svůj zdroj v Otci a který se nám předává v Synu, v jeho slovech a svátostech."
Téhož dne papež Benedikt XVI. ve vatikánské bazilice připomenul: "O Letnicích se Duch Svatý ukazuje jako oheň. Jeho plamen sestoupil na shromážděné učedníky, vzňal se v nich a daroval jim nový žár Boží. Tak se uskutečňuje to, co předpověděl Pán Ježíš: ,Oheň jsem přišel vrhnout na zem, a jak si přeji, aby už vzplanul!´ (Lk 12,49)."
Ten oheň má být patrný v našem životě, ale jako vzplanutí ohně závisí na vhodně použitém podpalu, tak náš život závisí na našem otevření se k příjímání milostí, které nám Bůh prostřednictvím svého Ducha pro zásluhy Syna nabízí.
PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA
Své obrácení začnu dnes, a to pokornou modlitbou k Duchu Svatému.Bože, Ty shromažďuješ svou církev ze všech národů a posvěcuješ ji svým Svatým Duchem; sesílej hojnost jeho darů celému světu a společenství věřících provázej působením své milosti jako na počátku, když se začalo šířit tvé evangelium. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha Svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
(závěrečná modlitba breviáře)
POZNÁMKA
VZÝVÁNÍ DUCHA SVATÉHOPřijď, Duchu moudrosti, a osvěť náš rozum, abychom stále jasněji poznávali Kristovo učení, zapal naše srdce, abychom se radovali z jeho velikosti a krásy, posilni naši vůli, abychom podle něho stále dokonaleji žili.
Přijď, Duchu rozumu, a nauč nás veškeré pravdě, abychom alespoň trochu pochopili, jaká je šířka a délka, výška a hloubka nekonečné moudrosti a vědomosti Boží.
Přijď, Duchu rady, a nauč nás v každé životní situaci správně se rozhodnout pro to, co je ke cti a slávě Boží a co prospěje ke spáse našich duší.
Přijď, Duchu síly, a posilni naši statečnost a odvahu, abychom se nebáli překážek a s tvou pomocí vykonali, co od nás Bůh žádá.
Přijď, Duchu umění, a nauč nás správně rozeznávat řád hodnot, stupnici dobra, abychom pro dobra menší neodmítali hodnoty vyšší, pro dobra hmotná hodnoty duchovní.
Přijď, Duchu zbožnosti, a prohlubuj v nás synovskou důvěru dětí Božích, zdokonaluj naši modlitbu, abychom se k Bohu obraceli vždy upřímně a s naprostou důvěrou.
Přijď, Duchu bázně Boží, a naplň nás láskyplnou věrností, abychom přemáhali hřích a vše, co nás odvádí od Boha. - Amen.
Dominica Pentecostes; Petrus Cælestinus (1296); Urbanus Pp I (230); Dunstanus (988); Ivo, presb. (1303); Theophilus de Curte (1740); Crispinus de Viterbio (1750); Humiliana♦ (1246); Petrus Wright♦ (1651); Maria Bernarda /Verena/ Bütler (1924); Pina Suriano♦ (1950); Parthenius et Calogerus (304); Hadulphus (728); Augustinus Novellus♦ (1310); Ioannes de Cetina, presbyter (1397); Ioannes a Sancto Dominico Martínez♦ (1619); Ioannes Baptista Xaverius (Ioannes Ludovicus); Loir♦ (1794); Maria Bernarda (Verena); Iosephus Czempiel♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský