blah. Eufrasius od Dítěte Ježíše /Barredo Fernández/

Euphrasius a Iesu Infante / Barredo Fernández/

12. října, připomínka
Postavení:	mučedník OCD
Úmrtí:	1934

ŽIVOTOPIS

Narodil se 8. 2. 1897 v Cancienes v arcidiecézi Oviedo ve Španělsku. Rodiče, Josef Fernandez a Josefína Barredo se s ním ve třech letech přestěhovali do Villa de Gijón. Dalším bydlištěm v období školní docházky byl Tornón. V roce 1912 se rozhodl odejít k Bosým karmelitánům a začal studia v jejich semináři ve Villafranca de Navarra. Noviciát začal v roce 1915. Kněžské svěcení přijal 23. 9. 1922 a primiční mši sv. sloužil 1. 10. v Oviedu.

Vedle výkonu kněžské služby působil jako profesor filosofie a teologie. V září 1926 byl představenými poslán do Krakova v Polsku a s námahou se učil slovanský jazyk, aby zde zvládl své poslání. V roce 1928 se vrátil do Španělska a od následujícího roku byl profesorem v Oviedo. Zde byl 8. 5. 1933 zvolen převorem komunity. Mezi léty 1929 až 1934 připravoval katechetická setkání, horlivě pracoval s mládeží. Je připomínána nejen jeho moudrost, pro kterou byl vyhledávaným zpovědníkem a kazatelem, ale i pokora, prostota a skutky milosrdenství.

Pro bezprostřední nebezpečí útoku běsnících revolucionářů komunitu 6. října rozpustil. Kvůli těžkému úrazu kyčle, který utrpěl při útěku přes zeď, měl být pod falešným jménem převezen do nemocnice. Nevzdal se však škapulíře a při výslechu 12. 10. netajil své povolání. Nepřátelé ho z lůžka odvlekli k zastřelení u zdi "Old Market". Na jejich nenávist, ponížení a urážky Eufrasio odpovídal slovy lásky, nazývaje je svými dětmi, a odpuštěním. Umíral po výkřiku: "Viva Cristo Rey!"

Jeho mučednictví bylo papežem Benediktem XVI. potvrzeno 16. 12. 2006 a byl blahořečený 28.října 2007 společně se 497 dalšími oběťmi pronásledování věřících za občanské války ve Španělsku.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Gaudentius seu Radzim, ep. Gnesnen. (asi 1011); Hedistus (století neznámé); Domnina, m. in Cilicia (asi 304); martyres in Africa et confessores MMMMCMLXVI, m. in Cilicia (483); Opilio (asi s. V.); Felix Pp IV. (530); Maximilianus, ep. Lauriacen. (ca. ante s. VII. (před 7.stol.)); Rotobaldus (1254); Seraphinus de Monte Granario /Felix/ de Nicola (1604); Thomas Bullaker^♦ (1642); Iosephus González Huguet^♦ (1936); Pacificus /Petrus/ Salcedo Puchades^♦ (1936); Romanus Sitko^♦ (1942); Euphrasius a Iesu Infante / Barredo Fernández/^♦ (1934); Carolus Acutis^♦, de Mediolanen (2006)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský