Romulus, ep. Ianuen.
| 13. října, připomínka | |
| Postavení: | biskup |
| Úmrtí: | s. V. |
| Patron: | pobřeží Ligurského moře, zejména San Remo a Janova |
| Atributy: | biskup, kniha, loď, meč |
ŽIVOTOPIS
Stal se biskupem italského města Janova. Jako dobrý pastýř vynikl starostlivostí o duše i základní potřeby chudých, zvláště sirotků a vdov. Je představován jako jejich dobrý a milovaný otec, který vynikal apoštolskou horlivostí a z lásky si dovedl mnohé odříci. Na srdci mu ležely všechny farnosti diecéze a svůj život dokončil při návštěvě jedné z nich - ve Villa Matutiæ v oblasti Ligurie v provincii Imperia. Toto pobřežní město, vzdálené 145 km od Janova, dostalo po sv. Romulu asi v 11. století pojmenování Sanromolo a v souvislosti s dialektem došlo o čtyři století později k úpravě názvu na Sanremo (nebo San Remo).Za místo úmrtí je v Sanremo označována jeskyně Bauma, do které se v kajícnosti uchýlil k modlitbám, údajně v souvislosti s útoky Lombardů. Označován je jako ochránce proti vetřelcům a z toho důvodů vyobrazen i s mečem.
Někde je udáván rok úmrtí 641, ale podle rakve, do níž byl sv. Romulus uložen, bylo upřesněno, že zemřel již v 5. století. Tradičně se pouze uvádělo datum 13. 10. U jeho hrobu došlo k více zázrakům a jeho jeskyně se stala oblíbeným místem poutníků.
Pro nebezpečí útoku Saracénů byly v r. 930 Romulovy ostatky převezeny po moři do Janova a umístěny v katedrále sv. Vavřince (San Lorenzo). V roce 1188 zde došlo ke kanonickému uznání Romulovy svatosti.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Theophilus, ep. Antiochen. (s. II.); Faustus, Ianuarius et Martialis (s. III/IV.); Florentius, m. in Macedonia (asi s. III); Lubentius (s. IV); Romulus, ep. Ianuen. (s. V.); Venantius, abbas Turonen (s. V.); Leobonus (století neznámé); Comganus (s. VIII.); Simbertus (asi 807); Geraldus, comes Aureliacen (909); Lucas (asi 993); Gerardus♦, fundator Ord. S. Ioannis Hierosol. (1120); Chelidona (1152); Magdalena Panatieri♦ (1503); Alexandrina Maria da Costa (1955); Petrus-Adrian Toulorge♦ (1793)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský