Longinus, miles
| 16. října, připomínka | |
| Postavení: | voják |
| Úmrtí: | s. I |
ŽIVOTOPIS
Setkáváme se s ním u Kristova kříže. Jako voják nejmenší jednotky římské pěchoty byl poslán na Golgotu, ze které se vracel mimořádně omilostněn za účast na otevření Ježíšova srdce kopím. Jeho jméno Longín se shoduje s kopím (řecky longche), kterým Ježíše probodl. Někteří životopisci v něm vidí i setníka, který za otřesných událostí vyznal: "To byl opravdu Syn Boží." Popisují také, že byl ve stráži hlídající hrob.*Mnohá podání se liší, ale martyrologium Longina představuje jako vojáka, který kopím otevřel bok ukřižovaného Pána, z nějž hned vyšla krev a voda. (srov. Jan 19,34) Evangelium v následujících třech verších připomíná, že jde o pravdivé svědectví a že se tím splnily výroky Písma "Ani kost mu nebude zlomena." A z jiného místa "Budou hledět na toho, kterého probodli."
V Judeji se praktikovalo přerážení kostí ukřižovaným, protože "Zákon" (Dt 21,23) přikazoval, že těla popravených nesmějí zůstat viset přes noc. Připomínán je Ježíšův předobraz - obětovaný beránek Paschy - u nějž nesmělo dojít k přeražení kostí. Předpověděné probodení mělo podstatně hlubší význam - z Ježíšova boku se zrodila církev a krev s vodou, které vyšly z otevřeného srdce ukřižovaného, představují prameny Božího milosrdenství, které úzce souvisí i se svátostmi.
Longín na místě prožil milost svého obrácení. Církevně schválený životopis Panny Marie od omilostněné sestry z Agredy popisuje Longinovo obrácení na přímluvu P. Marie. Uvádí, že "Bůh na něj shlédl očima svého milosrdenství a oplatil mu vinu za probodení požehnáním a darem milosti." Několik kapek, vytrysklých z Ježíšova srdce, zkropilo jeho tvář, přitom se mu navrátil zrak, který ztrácel a zároveň v duši poznal svého Spasitele, jehož srdce probodl. S opravdovou kajícností pak veřejně vyznal, že ukřižovaný je pravý Bůh a Spasitel světa.
Longinovo uzdravení z oční choroby, jeho obrácení a vystoupení z armády popisuje většina jeho životopisců. Víme, že působil jako hlasatel evangelia, ale ostatní se týká legendárních vyprávění, kde se nedá spolehlivě oddělit skutečnost od jiného vyprávění. Často uváděnému postavení "mučedník" se proto martyrologium vyhýbá.
Legendy k údajům martyrologia přidávají, že jde o rodáka z Cesareje v Kappadocii, kterému za odmítání modlářství byl vyříznut jazyk a zvyráženy zuby. Někde se vyskytuje zmínka o popravě stětím i s jeho dvěma druhy. Uváděny jsou také některé zázraky po jeho smrti. My v něm můžeme spatřovat prvního člověka, svědčícího o Božím milosrdenství.
V roce 1410 byla z iniciativy vyšehradského probošta část ostatků sv. Longina z Říma přivezena do kapitulního chrámu na Vyšehrad. V té době začal být v Čechách uctíván a jeho svátek připomínán 15. 3.
POZNÁMKA
*Kateřina Emerichová při vyprávění svého vidění zde uvádí tři odlišné osoby. Vedle Longina i Abenadara, který Ježíšovu smrt sledoval z koně a byl pohnut k vyznání a ke kajícnosti. Své kopí prý předal Longinovi a pak se vydal oznámit Pilátovi Ježíšovu smrt. V podání od Kateřiny dále vystupuje Kassius jako ten, který Ježíše probodl a obrátil se. Login je jinde jmenován se dvěma dalšími vojáky (může jít o Abenadara a Kassia), šířícími pravdu o Kristu.Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Hedwigis, ducissa Polonorum (1243); Margarita Maria Alacoque (1690); Longinus, miles (s. I); Eliphius (s. IV.); Martinianus et Saturianus (s. V.); Amandus et Iunianus (s. VI.); Gallus, presb. (asi 645); Mummolinus (asi 686); Lullus (786); Vitalis, eremita (s. VIII.); Gaudericus (asi 900); Bonita (s. IX./XI.); Anastasius, monachus in Pyrenæis (asi 1085); Bertrandus, ep. Convenarum (asi 1123); Gerardus Claravallensis♦ (1177); Gerardus Majella (1755); Anicetus Kopliński et Iosephus Jankowski♦ (1941); Augustinus Thevarparampil♦ (1973)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský