sv. Vital

Vitalis, eremita

16. října, připomínka
Postavení:	poustevník OSB
Úmrtí:	s. VIII.

ŽIVOTOPIS

Byl anglosaského původu a podle legendy z bohaté rodiny, která nesouhlasila s jeho plány duchovního života. Zřejmě proto odcestoval na území Francie, kde se v Saint-Philibert stal benediktinským mnichem. Po nějakou dobu byl v Noirmoutiers, odkud odešel k dolním toku Loiry poblíž Paimboeuf v Bretani. Zde si v oblasti Retz, poblíž Nantes našel jeskyni, v níž žil jako poustevník do konce života. Byl vyhledáván lidmi, kteří potřebovali duchovní pomoc nebo uzdravení.

V době nájezdů Vikingů mniši jeho ostatky přenesli do bezpečí v Tournus.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hedwigis, ducissa Polonorum (1243); Margarita Maria Alacoque (1690); Longinus, miles (s. I); Eliphius (s. IV.); Martinianus et Saturianus (s. V.); Amandus et Iunianus (s. VI.); Gallus, presb. (asi 645); Mummolinus (asi 686); Lullus (786); Vitalis, eremita (s. VIII.); Gaudericus (asi 900); Bonita (s. IX./XI.); Anastasius, monachus in Pyrenæis (asi 1085); Bertrandus, ep. Convenarum (asi 1123); Gerardus Claravallensis^♦ (1177); Gerardus Majella (1755); Anicetus Kopliński et Iosephus Jankowski^♦ (1941); Augustinus Thevarparampil^♦ (1973)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský