blah. Augustin Thevarparampil /Kunjachan/

Augustinus Thevarparampil

16. října, připomínka
Postavení:	kněz
Úmrtí:	1973

ŽIVOTOPIS

Pocházel ze státu Kerala v jižní Indii. Stal se knězem a svůj život zasvětil službě lidem, vyloučeným ze společnosti. Zasazoval se o jejich lidská práva a duchovní rozvoj. Byl malého vzrůstu a žil pro nejmenší, proto byla při jeho beatifikaci připomenuta Ježíšova slova: "Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili." (Mt 25,40) Zdrojem jeho síly byla modlitba a eucharistie.

ŽIVOTOPIS PRO MEDITACI

"APOŠTOL NEDOTKNUTELNÝCH"

Narodil se 1. 4. 1891 v Ramapuran v Kerala v Indii. Měl čtyři starší sourozence. Byl vychován v křesťanské víře a 16. 7. 1915 se v městě své diecéze Palai stal seminaristou. Kněžské svěcení přijal 17. 12. 1921. První rok své kněžské služby působil ve svém rodišti a v únoru 1923 nastoupil do farnosti sv. Šebestiána v Kadanad. Pro náhlé a vážné onemocnění se však musel v r. 1926 vrátit do své farnosti Ramapuram. Během dlouhé rekonvalescence se zajímal o sociální poměry v kraji, zejména o situaci dalitů a páriů. Ti, tzv. "nedotknutelní," vyděděnci co už snad ani nepatřili do žádné kasty, byli nejnižší třídou indické společnosti. Pro ostatní kasty byl styk s nimi rituálně znečišťující. Byli odsouzeni k všeobecně pohrdaným pracím. Augustin Thevarparampil v nich viděl Boží děti, kterým má sloužit a miloval je.

On sám, už pro svou malou výšku, byl přezdíván o. "Kunjachan" (malý kněz). K ranní modlitbě vstával již o 4 hodině. Po mši svaté chodil s katechetou navštěvovat chudé rodiny ve farnosti i mimo ni. Nabízel pomoc, staral se o nemocné a mnoho jich vyléčil, pomáhal řešit spory. Nejvíce se na jeho společnost těšily děti, pro které měl vždy i nějakou sladkost. Volal je jménem, zapadal mezi ně svou postavou a bez potíží vcházel do jejich chatrčí s nízkým vstupem. Na svých cestách se stále modlil, byl vždy trpělivý a měl porozumění pro potřeby dalitů a páriů. Naučil se jim naslouchat, vynikal pokorou, učil je víře křesťanské a víře v sama sebe. Nebylo to nikterak jednoduché, neboť šel evangelizovat lidi plné předsudků, ponořené do pověrčivé víry a praxe, z nichž nejedni před ním zavírali dveře.

Otce Augustina to neznechutilo, jeho lásku neoslabilo. Byl diskrétní, respektoval je a vítězil nad jejich nedůvěrou. Výsledek působení mezi dálity byl ten, že pokřtil téměř 6000 lidí, kteří jeho službou získali víru. Celý život prožíval velmi prostě jako chudí, kterým svůj život zasvětil. V poslední vůli si přál i velmi prostý a skromný pohřeb, jako byli do země pohřbíváni ti, které miloval.

Zemřel po 52letech kněžské služby ve věku 82 let. Farníci si přáli jeho pohřbení v kostele u paty oltáře svatého Augustina, patrona obce. Jeho hrob byl každoročně navštěvován tisíci poutníky.

Proces jeho blahořečení byl oficiálně otevřen 11. 8. 1987, titul ctihodný mu připsal Jan Pavel II. 22. 6. 2004 a s uznáním zázraku* na jeho přímluvu bylo 19. 12. 2005 papežem Benediktem XVI. rozhodnuto o jeho blahořečení.

Na beatifikační slavnost Augustina "Kunjachan" 30. 4. 2006 přišlo do Ramapuram kolem 60.000 lidí. Čtyřhodinového obřadu se zúčastnilo 50 biskupů, 500 kněží a 8.000 sester. Slavnosti předsedal kardinál Varkey Vithayathil a arcibiskup Angamaly syrsko-malabarského ritu. Kardinál z pověření papeže Benedikta XVI. přečetl blahořečení v latině, pak místním jazykem Malayalam a v jazyce Kerala, státu v jižní Indii. Následně se rozezněly zvony doprovázené ohňostrojem.

Kardinál Vithayathil v promluvě uvedl, že "příkladný život otce Thevarparampila by nás měl inspirovat k tomu co Bůh od nás očekává." Vyzvedl, že blahoslavený kněz usiloval o zlepšení života dalitů po stránce sociální, ekonomické i duchovní. A to mu vyneslo titul "apoštol nedotknutelných."

PŘEDSEVZETÍ, MODLITBA

Zamyslím se nad skutečností, že vzrůst ani postavení nejsou vůbec důležité ve srovnání s tím, jak důležitá je velikost srdce a proč tomu tak je, co Bůh ode mne očekává.

Bože, Tys naplnil blahoslaveného Augustina Thevarparampil duchem pravdy a lásky, aby byl dobrým pastýřem Tvého lidu, považovaného za vyděděnce společnosti. Veď nás, abychom i my podle jeho příkladu rostli ve víře a lásce, a na jeho přímluvu nás provázej svou pomocí. Prosíme o to skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen

(na podkladě závěrečné modlitby breviáře)

POZNÁMKA

* Zázrakem potřebným pro Thevarparampilovo blahořečení bylo naprosté uzdravení pravé nohy Gilsona Varghese, narozeného 8. 8. 1981 s její silnou deformací. Před uzdravením nebyl schopen položit nohu na zem, protože od narození zůstávala vytočená směrem dovnitř. Rodina si z finančních důvodů nemohla dovolit operaci a proto kněz Abraham Panamkatt z Adimaly přinesl v červnu 1991 Gilsona ke hrobu "Kunjachana" a zde se modlili za uzdravení jeho nohy. Své uzdravení Gilson popsal slovy: "Večer jsem šel do postele s ještě nevyléčenou nohou. Když jsem se brzy ráno probudil a vstal, viděl jsem svou pravou nohu úplně narovnanou." Zdravotní dokumenty byly důsledně prozkoumány a vyhodnoceny skupinou sedmi lékařů schválených kongregací. Po jejich jednomyslném uznání zázraku následovalo schválení duchovními a přezkoumání komisí biskupů. Poslední rozhodující schválení pak učinil papež Benedikt XVI.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Hedwigis, ducissa Polonorum (1243); Margarita Maria Alacoque (1690); Longinus, miles (s. I); Eliphius (s. IV.); Martinianus et Saturianus (s. V.); Amandus et Iunianus (s. VI.); Gallus, presb. (asi 645); Mummolinus (asi 686); Lullus (786); Vitalis, eremita (s. VIII.); Gaudericus (asi 900); Bonita (s. IX./XI.); Anastasius, monachus in Pyrenæis (asi 1085); Bertrandus, ep. Convenarum (asi 1123); Gerardus Claravallensis^♦ (1177); Gerardus Majella (1755); Anicetus Kopliński et Iosephus Jankowski^♦ (1941); Augustinus Thevarparampil^♦ (1973)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský