Marellus
| 1. listopadu, připomínka | |
| Úmrtí: | s. IV. ex. |
ŽIVOTOPIS
Narodil se v Paříži do rodiny žijící ve skromných poměrech. Od mládí dbal o ctnosti čistoty a skromnosti. Vynikal mírností a láskou k druhým lidem. Zároveň se snažil žít ve světě tak, jakoby do něj nepatřil. V mládí se stal mužem modlitby a v pařížské katedrále byl lektorem.Již před přijetím kněžského svěcení byl znám jako divotvůrce. Životopisec Venanzio Fortunato o dvě století později sepsal jeho životní příběh, ale toto dílo je převážně sbírkou výpovědí o zázracích, které byly Marcelovi přičítány a pro množství i obsah nejsou z velké části považovány za věrohodné.
Spolehlivě víme, že po smrti biskupa Prudencia byl vybrán na jeho místo a při jeho působení k některým zázrakům došlo. Jiné snad mohou vyjadřovat pouze jeho převahu nad zlem, osvobození obyvatel od určité hrozby. Zde si lze připomenout pochybné legendární vyprávění o osvobození kraje od tajemného draka nebo hada, který se usídlil v hrobu veřejné hříšnice
Marcel zemřel dne 1. listopadu neurčitého roku a byl pohřben na starém křesťanském hřbitově za hradbami města na levém břehu řeky Seiny. Dnes se prý jedná o místo pařížského předměstí, které se nazývá po světci „Saint-Marceau“. Ostatkům světce se dostává úcty v katedrále.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Sollémnitas ómnium Sanctórum; Cæsarius, m. Tarracinæ (století neznámé); Benignus, m. Divione (století neznámé); Austremonius (s. III.); Ioannes et Iacobus (344); Marellus (s. IV. ex.); Romulus, abbas (s. V.); Severinus, monachus (asi s. VI.); Magnus, ep. Mediolanen (s. VI.); Vigor (před r. 538); Licinius (asi 606); Maturinus, presb. (asi s. VII.); Audomarus♦ (asi 670); Rainerius Aretinus♦ (1304); Nonius Alvarez Pereira (1431); Petrus Paulus Navarro, Dionysius Fujishima, Petrus Onizuka Sadayu et Clemens Kyuemon♦ (1622); Rupertus Mayer♦ (1945); Theodorus Georgius Romzsa♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský