Rainerius Aretinus
1. listopadu, připomínka | |
Úmrtí: | 1304 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se snad kolem roku 1250 Marianich u Arezzo v Itálii jako syn šlechtického rodu Mariani. V mládí se připojil k františkánům a zůstal u nich jako laický bratr. Působil jako vrátný a sběrač almužen. Vynikal pokorou, poslušností a trpělivostí. Jak mohl, dělil se o své jídlo s chudáky. V jednání s lidmi se osvědčily i jeho apoštolské schopnosti. Vedle evangelního učení vštěpoval osobám, které ho vyhledávaly, i ctnost oddanosti Panně Marii.Zemřel v Sansepolcro s pověstí svatosti. Jeho hrob se záhy stal poutním místem, na němž prý během prvního půl roku došlo k 60 zázrakům, mezi nimiž šlo i o vzkříšení dvou dětí. To mělo vliv i na označení za patrona matek očekávajících narození dítěte.
Ostatky bratra Raveria byly uloženy v místním chrámu sv. Mikuláše a papežem Piem VII. v roce 1802 byla uznána jeho kultovní úcta.
Sollémnitas ómnium Sanctórum; Cæsarius, m. Tarracinæ (století neznámé); Benignus, m. Divione (století neznámé); Austremonius (s. III.); Ioannes et Iacobus (344); Marellus (s. IV. ex.); Romulus, abbas (s. V.); Severinus, monachus (asi s. VI.); Magnus, ep. Mediolanen (s. VI.); Vigor (před r. 538); Licinius (asi 606); Maturinus, presb. (asi s. VII.); Audomarus♦ (asi 670); Rainerius Aretinus♦ (1304); Nonius Alvarez Pereira (1431); Petrus Paulus Navarro, Dionysius Fujishima, Petrus Onizuka Sadayu et Clemens Kyuemon♦ (1622); Rupertus Mayer♦ (1945); Theodorus Georgius Romzsa♦ (1947)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský