blah. Teodor Romzsa

Theodorus Georgius Romzsa

1. listopadu, připomínka
Postavení:	biskup, mučedník
Úmrtí:	1947

ŽIVOTOPIS

Narodil se 14. 4. 1911 ve Velykyi Bychkiv v Zakarpatské oblasti, patřící tehdy ještě k Rakousko-Uhersku. Rodiče Pavel Romzsa a Marie roz. Semack jej vychovávali v řeckokatolické církvi. Teodor se po vysoké škole v Huście přihlásil do semináře v Užhorodu, ale pak studoval na římské koleji Germanicum a Russicum. Kněžské svěcení mu bylo uděleno 24. 12. 1936 biskupem Alexandrem Evreinovem v římské bazilice Maria Maggiore. Po přijetí kněžství se na vlastní žádost vrátil do Zakarpatska. Působil nejprve v Berezowie a pak od roku 1939 vyučoval filozofii na bohoslovecké fakultě v Užhorodu. Dne 24. 9. 1944 přijal v katedrále Užhorod biskupské svěcení a byl jmenován apoštolským administrátorem mukačevské diecéze. V dalším roce byl Mukačev 29. 6. 1945 připojen k Ukrajinské sovětské socialistické republice.

Od Teodora Romzse, biskupa rusínské katolické Eparchy, bylo novou vládou požadováno formální oddělení od katolické církve a připojení se k ruské pravoslavné církvi. Ten to vytrvale odmítal, ale zároveň byl proti akcím, které by obratem vyvolaly vlnu represí proti řeckokatolíkům.

Komunistům bylo např. „trnem v oku“, když biskup Teodor zorganizoval oslavu svátku Nanebevzetí Panny Marie, které se zúčastnilo přes 80.000 poutníků. Jeho věrnost poslání katolického kněze vedla k tomu, že 27. 10. 1947 (ve věku 36 let) při návratu ze svěcení kostela v Lavki byla připravena srážka jeho koňmi taženého kočáru s nákladním vojenským vozidlem, z něhož vyskákali vojáci s policisty v civilním obleku. Jejich brutální útok železnými tyčemi buď přerušil další civilní vůz, nebo se útočníci domnívali, že je biskup mrtev. Otec Romzse byl dalšími projíždějícími i se svým doprovodem převezen do nemocnice v Užhorodu. Zde byla pak vyměněna sestra za jinou - pověřenou režimem - a po půlnoci moskevského času byl Teodor Romzsa nalezen mrtev. Vraždu, kterou byla sestra pověřena, provedla podle některých záznamů plynem a podle jiných injekcí kurare, poskytnutou z laboratoře vedoucím NKVD na příkaz nejvýše postavené osoby.

Pohřeb biskupa se konal 4. 11. v kryptě katedrály svatého kříže v Užhorodě a i přes blokování veřejné dopravy se ho zúčastnil velký dav.

Blahořečený byl ve Lvově 27. 6. 2001 papežem Janem Pavlem II. jako mučedník pro víru.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Sollémnitas ómnium Sanctórum; Cæsarius, m. Tarracinæ (století neznámé); Benignus, m. Divione (století neznámé); Austremonius (s. III.); Ioannes et Iacobus (344); Marellus (s. IV. ex.); Romulus, abbas (s. V.); Severinus, monachus (asi s. VI.); Magnus, ep. Mediolanen (s. VI.); Vigor (před r. 538); Licinius (asi 606); Maturinus, presb. (asi s. VII.); Audomarus^♦ (asi 670); Rainerius Aretinus^♦ (1304); Nonius Alvarez Pereira (1431); Petrus Paulus Navarro, Dionysius Fujishima, Petrus Onizuka Sadayu et Clemens Kyuemon^♦ (1622); Rupertus Mayer^♦ (1945); Theodorus Georgius Romzsa^♦ (1947)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský