Winefrida
| 2. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | panna |
| Úmrtí: | asi s. VII. |
ŽIVOTOPIS
Martyrologium velmi stručně připomíná tuto pannu, která žila jako mniška při fontáně u Holywellu ve Walesu v Anglii.Kaple sv. Vinfridy a pramen léčivé vody se staly vyhledávaným poutním místem, které bývá nazýváno „Lurdy Walesu“.
Legendární podání, která jsou o Vinfridě šířena, jsou snad všechna považována za nevěrohodná. Zdůvodňují atributy, s nimiž je Vinfrida zobrazována, ale podle některých hagiografů směřují i k pohanskému kultu hlavy. Vinfridu uvádějí jako dceru velšského šlechtice Tyfida a poukazují na její hrdinnou ctnost čistoty, pro kterou jí podle některých vyprávění byla mečem sťata hlava. V jednom z příběhů se u domu Tyfida zastavil Caradog, který byl synem krále Alauce a při cestě z lovu pociťoval velkou žízeň. Zahleděl se zde do krásné Vinfridy, která, aby ochránila svou nevinnost, s určitou výmluvou odešla do další místnosti, z níž využila možnost k útěku. Oklamaný a rozezlený nápadník ji pak pronásledoval s taseným mečem. V místě, kde prý spočinula její setnutá hlava, pak podle této verze vytryskl léčivý pramen. Podle legendy hýřící zázraky jí byl přispěním svatého příbuzného navrácen život…
Celé znění této legendy zřejmě nesouvisí se skutečností, martyrologium pouze říká, že žila jako mniška při fontáně u Holywellu a o mučednické smrti nehovoří.
Vinfrida je připomínána jak v souvislosti s pramenem u Holywellu, tak se studnou v kapli ve Woolstonu v hrabství Shropshire, kde prý byla zastávka s jejími ostatky. První místo je od Hawardenu 11 mil na severozápad a druhé 27 mil na jih.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Commemorátio ómnium fidélium defunctórum; Victorinus, ep. Petabionen (asi 303); Iustus, m. Tergeste (asi s. IV.); Carterius, Styriacus, Tobias, Eudoxius, Agapius et socii (320); Acindynus, Pegasius, Aphthonius, Elpidiphorus, Anempodistus et socii (s. IV.); Marcianus, eremita (s. IV. ex); Ambrosius, abbas (asi 520); Winefrida (asi s. VII.); Georgius, ep. Viennen (asi 670); Malachias, ep. Viennen (1148); Margarita de Lotharingia♦ (1521); Ioannes Bodey♦ (1583); Pius a Sancto Aloysio Campidelli♦ (1889)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský