Margarita de Lotharingia
| 2. listopadu, připomínka | |
| Postavení: | řeholnice OSC |
| Úmrtí: | 1521 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se v roce 1463 na hradě Vaudémont u Nancy ve Francii. Byla dcerou vévody Bedřicha Lorraine a Jolandy Anjou. V mládí si oblíbila četbu ze životopisů svatých. Jejím vzorem se stala sv. Alžběta Durynská, která byla její vzdálenou příbuznou.V roce 1488 se provdala za vévodu Ireneje z Alençon a měli spolu syna Karla a dcery Markétu a Jolandu. Po 4 letech od svatby ovdověla, pečlivě vychovávala děti a vládla přes 20 let jako dobrotivá a spravedlivá panovnice. Lid ji miloval a vážil si jí. Markéta značnou část svého jmění rozdávala mezi chudé a zakládala kostely. Přesto, když svému synu předávala vládu, bylo prý dědictví v mnohem lepším stavu, než když jeho otec zemřel. Z dcer se první provdala za anglického krále Jindřicha VI. a druhá za vévodu Ferri.
Markéta po zaopatření svých tří dětí prý odešla na hrad Essai, který připodobnila klášteru. Už po smrti svého manžela začala pod vlivem Františka z Paoly žít asketickým způsobem a nyní vstoupila do třetího řádu sv. Františka, pečujíce o chudé a nemocné.
V roce 1513 založila klášter v Montagne, ležícím asi 80 km západně od Chartres, kde nějakou dobu žila. Později založila další klášter v Argentan - s řádovými pravidly klarisek. Postavení abatyše však odmítla. Řeholní sliby klarisek složila 11. 10. 1520 v Argentan, kde po roce (2. 11.) zemřela ve věku 58 let.
Markétin hrob byl za Francouzské revoluce zničen, ale z jejích ostatků zůstalo ve farním kostele v Argentanu uchováváno srdce.
Blahořečená byla 20. 3. 1921 papežem Benediktem XV.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Commemorátio ómnium fidélium defunctórum; Victorinus, ep. Petabionen (asi 303); Iustus, m. Tergeste (asi s. IV.); Carterius, Styriacus, Tobias, Eudoxius, Agapius et socii (320); Acindynus, Pegasius, Aphthonius, Elpidiphorus, Anempodistus et socii (s. IV.); Marcianus, eremita (s. IV. ex); Ambrosius, abbas (asi 520); Winefrida (asi s. VII.); Georgius, ep. Viennen (asi 670); Malachias, ep. Viennen (1148); Margarita de Lotharingia♦ (1521); Ioannes Bodey♦ (1583); Pius a Sancto Aloysio Campidelli♦ (1889)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský