sv. Etbin

Ethbinus

19. října, připomínka
Postavení:	mnich, kněz
Úmrtí:	s. VI.

ŽIVOTOPIS

Nové martyrologium jej stručně představuje jako mnicha, který v Bretani vedl osamělý život. Je to oblast historické provincie v západní Francii. Údajně se zde narodil jako syn šlechtice. Poté co mu zamřel otec, odešel v 15 letech za opatem Samsonem. Za jeho vedení a po vyslechnutí evangelia o tom, že „kdo se nevzdá toho co má, nemůže být mým učedníkem“, se rozhodl stát mnichem. Jako jáhen pak požádal také biskupa o povolení odejít do samoty. Kolem roku 554 v klášteře Tauraco prý přijal kněžské svěcení a asi o dva roky později, podle některých údajů, včetně předchozího martyrologia, odešel do Irska, kde 20 let vedl poustevnický život v lese Nectensis poblíž Kildare. Toto není dostatečně doloženo. Pokud v Irsku byl, asi se vrátil do Bretaně. Jeho ostatky se nacházejí ve Francii, kde také začal jeho kult.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Ioannes de Brébeuf, Isaac Jogues (1642 - 1649); Paulus a Cruce (1775); Ioel (s.V. - IV. před n.l.); Ptolomæus, Lucius et alius (asi 160); Asterius, m. apud Ostia Tiberina (asi s. III.); Sabinianus et Potentianus (asi s. IV); Varus (307); Gratus, ep. Illuronen. (po r. 506); Ethbinus (s. VI.); Veranus, ep. Cabellionen (po r. 589); Aquilinus, ep. Ebroicen (asi 690); Frideswida (1257); Thomas Helye^♦ (1257); Philippus Howard (1595); Lucas Alonsus Gorda et Matthæus Kohioye (1633); Agnes a Iesu Galand^♦ (1634); Jerzy Popiełuszko^♦ (1984)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský