Used with permission of The Hagiography Circle
Cæcilia, virgo
1. října, připomínka | |
Postavení: | terciářka OSSM |
Úmrtí: | 1928 |
ŽIVOTOPIS
Narodila se 17. 2. 1910 v Lazio na Monte Romano v Itálii, jako jedenácté dítě Antonia a Paoliny Eusepi Mannucci. Její otec brzy nato, asi do dvou měsíců, zemřel a na jeho přání měla být Cecílie svěřena do péče strýce Filipa Mannucciho. V pěti letech se s matkou přestěhovala do Nepi a v dalším roce se dostala do péče cisterciáckých řeholnic, které se do jejích 12 let staraly o její vzdělání. Byla živou, citlivou a poslušnou dívkou.Ve svátek sv. Andělů strážných r. 1917 přijala první sv. přijímání. Její oblíbenou světicí se stala sv. Terezie z Lisieux a po jejím příkladu zatoužila jít "malou cestou." Její život, to je pokora, opuštěnost, láska. Druhým jí blízkým světcem byl sv. Gabriel, s jehož pomocí rostla její láska k eucharistii a oddaná úcta k utrpení Krista.
V roce 1922 se zapsala do Katolické akce a vstoupila do třetího řádu služebníků Mariiných, nazývaných Servité (Ordo Servorum Mariae - OSM). V kostele San Ptolemaia přijala 14. 2. 1922 škapulíř a řeholní jméno Mary Angela. V listopadu 1923 byla v Pistoia zapsána mezi řeholní sestry služebnice Marie Mantellate, ale pak vznikly určité potíže kvůli jejímu mladém věku. Během tří let učila v mateřské řádové škole, její zdraví se však začalo povážlivě horšit. Byl u ní zjištěn zánět pobřišnice a zánět plic, načež se musela vrátit domů.
Cecilie M. Angela prožívala nesmírně silnou potřebu milovat Ježíše a vše ostatní bylo pro ni v pozadí. Žila modlitbou, s velkou oddaností Bohu i k Panně Marii Bolestné.
Poslední dva roky svého života strávila v La Massa jako "ukřižovaná" s Ukřižovaným v hlubokém prožívání lásky. Zemřela ve svátek své oblíbené světice ve věku 18 let.
Její hrob se nachází v Nepi v kostele služebníků Panny Marie (Ptolemaia). Hrdinské ctnosti Cecilie M. Angely Eusepi uznal 1. 6. 1987 papež Jan Pavel II. a za jeho nástupce Benedikta XVI. byla 17. 6. 2012 blahořečená.
Teresia a Iesu Infante, virgo et doctor Eccl. (1897); Piaton (s. III/IV); Verissimus, Maxima et Iulia (s. III/IV); Nicetius, ep. Treviren. (561); Romanus Melodus (asi 500); Bavo (před r. 659); Wasnulphus (s. VII); Geraldus Edwards, Robertus Wilcox, Christophorus Buxton et Robertus Widmerpool (1588); Radulphus Crockett et Eduardus James♦ (1588); Ioannes Robinson♦ (1588); Gaspar Hikojiro et Andreas Yoshida♦ (1617); Ioannes de Palafox Mendoza♦, ep. Osma (1659); Aloysius Maria Monti♦, religiosus (1900); Cæcilia♦, virgo (1928); Florentia Caerols Martínez♦ (1936); Alvarus Sanjuán Canet♦ (1936); Antonius Rewera♦ (1942)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský