Iacobus Strepa
| 20. října, připomínka | |
| Postavení: | arcibiskup OFMConv. |
| Úmrtí: | 1409 |
ŽIVOTOPIS
Narodil se kolem roku 1340 v Malopolském vojvodství v Krakovské diecézi do šlechtické rodiny (jméno Strep je lat. ekvivalent k části erbu). Rodina se prý později usadila ve Vladimiři. Nic přesného z Jakubova mládí nevíme. Až to, že se stal členem františkánského řádu a chtěl být misionářem pohraničí (na území dnešní Ukrajiny). Chybí nám ale data. Předpokládá se, že studoval po noviciátu v Krakově a zde přijal i kněžské svěcení. Roku 1375 byl zvolen superiorem. Na srdci mu ležela misijní činnost na Podkarpatské Rusi a v Moldavsku. V roce 1371 františkán Mikuláš Krosno jako vikář získal možnost uvést na tato území 30 řádových misionářů z různých zemí. V roce 1375 je Jakub zmiňován jako představený kláštera v Krakově.Nevíme přesně kdy Jakub Strepa přišel do Lvova, ale v letech 1385 - 1388 byl představeným kláštera svatého Kříže ve Lvově a potom byl apoštolským vikářem pro misie.
V jedenapadesáti letech, 27. 6. 1391, byl papežem Bonifácem IX. jmenován arcibiskupem v Haliči. Papež současně zmínil jeho apoštolskou horlivost, vzdělanost, čistotu života, ušlechtilost a organizační schopnosti i ve světských záležitostech. Biskupské svěcení Jakub Strepa přijal asi na začátku roku 1392 z rukou biskupa Przemysla Matthiase v Tarnowě.
V obcích haličské arcidiecéze převažovalo rusínské ortodoxní obyvatelstvo a katolických farností bylo málo. Arcibiskup Jakub viděl, že pro posílení a šíření katolické víry je zapotřebí budování kostelů a vytváření nových farností. Jím povzbuzeni, někteří zámožnější věřící nabídli své pozemky i další pomoc. Pro arcibiskupa Jakuba mělo velký význam osobní setkání s králem Vladislavem Jagellonským v roce 1397 ve Lvově. Řešil s ním i finanční problémy farností. Sám žil velmi skromným způsobem. Pamatoval na potřeby chudých. Ve Lvově se postaral o zřízení útulku pro bezdomovce, nemocné a poutníky. Byl velkým ctitelem Panny Marie a měl mimořádně hluboký vztah k eucharistii, rozšířil adorace.
Zemřel ve Lvově dne 20. 10. 1409 a jeho pohřeb se konal ve františkánském kostele sv. Kříže.
Blahořečený byl 11. 9. 1790 papežem Piem VI. a jeho památka stanovena na 1. 6. Po reformě liturgického kalendáře byla přesunuta na den úmrtí.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Cornelius, centurio (s. I.); Caprasius, m. in Aquitania (asi 303); Sindulphus (asi 600); Vitalis, ep. Salisburgen (asi 730); Andreas Calybita (767); Aderaldus (asi 1002); Adelina (asi 1125); Iacobus Strepa♦ (1409); Maria Bertilla (Anna Francisca) Boscardin (1922); Iacobus /Franciscus Alexander/ Kern♦ (1924)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský