Philippus et Hermes
22. října, připomínka | |
Postavení: | biskup a jáhen |
Úmrtí: | 303 |
ŽIVOTOPIS
Filip byl biskupem v thrácké Hérakleii, přístavním městě v Turecku. Nazývala se také Perinthu a jedná se o dnešní Ereğli. Poté, co Filip ve věrné pastýřské službě zestárl, dolehlo na jeho křesťanskou obec pronásledování nařízené Diokleciánem. Mnozí dobromyslní křesťané jej přemlouvali, aby odešel do úkrytu a vyhnul se předvídanému mučení. Ale věrný pastýř odmítl vzdálit se od svěřených duší a byl připraven na utrpení. Své věřící napomínal ke stálosti ve víře a zmužilosti v protivenství.Při jednom jeho kázání vtrhl do chrámu Aristemach se svými vojáky, aby vyhnali křesťany a vstup do chrámu zapečetil. Vypravuje se, že biskup Filip ještě z kazatelny pokračoval slovy: „Ani pohrůžky bezbožníků, ani muka, která vás čekají, ať nevyvolávají u vás zármutek. Vždyť Kristus dává svým bojovníkům v utrpení sílu a má pro ně korunu věčnou.“ Vida velitele, prý dodal: „Zpozdilý to muž, domnívající se, že všemohoucí Bůh přebývá jen mezi zdmi kostela a ne v srdcích lidí!“ „Toto praví Hospodin: Mým trůnem jsou nebesa a podnoží mých nohou země. Kdepak je dům, který mi chcete vybudovat? Kdepak je místo mého odpočinutí?“ (Iz 66,1) Filip chtěl pokračovat výkladem prorokových slov, ale vojáci vyhánějící věřící jej přerušili a vyvedli.
Druhého dne venku shromážděné věřící biskup opět nabádal k věrnosti Kristu a k vyhýbání se těm, kteří by je mohli svést k odpadlictví. Tehdy zde zakročil jako císařský náměstek Basus, zdůraznil zákaz podobného shromažďování a od biskupa požadoval vydání zlatých liturgických nádob i svatých knih. Biskup Filip jejich vydání odmítl s odůvodněním, že k tomu nemá právo a podobně odmítl i nařízené obětování římským bohům.
Za biskupův odvážný postoj ho nechal Basus mučit. Bohoslužebné knihy sebral a spálil. Jáhen Hermes, který vystoupil na jejich obranu, pak byl uvězněn i se svým biskupem. Po čase bylo jejich věznění zmírněno. Z nového žaláře prý vedla chodba do prostor divadla, kam se na setkání s biskupem dostali křesťané, kteří zde byli od něj povzbuzováni. S nástupem Justina, který střídal náměstka Basuse, začalo krutější věznění a vyslýchání. Na Justinův rozkaz byl biskup Filip vláčen městem za svázané nohy, takže za ním zůstávala krvavá stopa. Po sedmiměsíčním tuhém žaláři a bičování byli oba odvedeni na popraviště, kde byli přivázáni ke kůlům a upáleni.
Ioannes Paulus II., Pp (2005); Donatus Scotus (asi 875); Marcus, ep. Hierosolymtan (s. II.); Abercius (s. II. – III.); Philippus et Hermes (303); Mallonus (s. IV.); Valerius, diaconus (s. IV.); Lupentius (asi 684); Leotadius (s. VII.); Moderanus (asi po r. 720); Benedictus, eremita in Britannia (s. IX.); Nunilo et Alodia (851); Michael Ludovicus Ferrer♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský