sv. Alois Guanella

Aloysius Guanella

24. října, připomínka
Postavení:	zakladatel kongregace
Úmrtí:	1915

ŽIVOTOPIS

Narodil se 19. 12. 1842 ve Fracisciu di Campodolcino v severní Itálii, jako devátý ze třinácti dětí, Marii a Vavřinci Guanellovým. Ve 12 letech se dostal na studie v řeholní společnosti somasků. Od 18 let pokračoval v kněžském semináři a současně získával učitelskou kvalifikaci. V květnu 1866 přijal kněžské svěcení a jeho prvním působištěm se stala farnost Valchiavenna a v dalším roce Savogno. Zde začal horlivě rozvíjet charitativní činnost a organizovat katolickou akci mládeže. Vlivné osoby, především zednáři, s protikatolickým zaměřením se postaraly, aby úřady otci Aloisovi nejen zakázaly vyučování, ale i působnost ve farnostech.

Po odvolání z pastorační služby odešel Alois Guanella v r. 1875 do Turína, kde se připojil k salesiánům, kteří rovněž pracovali s mládeží. Jan Bosco (pam. 31. 1.) mu svěřil vedení oratoria. Roku 1878 si jej o. biskup vyžádal do své diecéze a poslal ho do Traona, kde Alois Guanella otevřel školu salesiánského typu pro chudé děti. I zde bylo docíleno jejího skončení, ale s poslušností se podřídil rozhodnutí o. biskupa a převzal farnost Pianello Lario. Po předchůdci o. Karlu Coppiniovi zde bylo rodící se společenství řeholních sester, které se staralo o sirotčinec a starobinec, pod vedením sestry Marcelliny Bosatty. Ta měla významný vliv i na svoji mladší rodnou sestru Dianu, s pozdějším řeholním jménem Klára (s pam. 20. 4.), která se stala Guanellovou spolupracovnicí.

Když o. Alois Guanella v r. 1886 převedl významnou část charitativního díla do města Como a otevřel v něm Malý dům Boží prozřetelnosti („Piccola casa della Divina Provvidenza“), povolal sem Kláru Bosatty a svěřil jí řízení tohoto domu. Sestrám starajícím se v něm o staré, nemocné, duševně postižené a sirotky dal název „Dcery Panny Marie od Boží prozřetelnosti“ („Figli di S. Maria della Provvidenza“). V názvech se odrážel i vzor a vliv Josefa Cottolenga (pam. 30. 4.), který pracoval na založení několika podobných institucí. Mužskou větev řeholníků s podobným zaměřením začal Alois Guanella vytvářet r. 1895, ale její vznik se datuje až březnem 1908, kdy skládal s bratry řeholní sliby. Této druhé kongregaci dal název „Služebníci Boží lásky.“

V charakteristice otce Aloise se uvádí, že byl energický, cílevědomý, přitom impulzivní, někdy popudlivý, ale zároveň tolerantní, plný lásky, radosti a naděje. Osvědčil se jako pedagog a duchovní vůdce.

Zanechal dva spisy: „Pojď k Otci“ (z r. 1880) a „Nadace“ (The Foundation z r. 1885). Zemřel ve věku 72 let následkem mozkové příhody.

Blahořečený byl 25. 10. 1964 papežem Pavlem VI. a kanonizován 23. 10. 2011 papežem Benediktem XVI.

Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum

Antonius Maria Claret (1870); Cyriacus et Claudianus (století neznámé); Proclus, ep. Cpolitan (446); Arethas et socii (523); Senochus (576); Martinus, abbas Vertaven (s. VI.); Evergislus (asi 590); Maglorius (asi 605); Fromundus (s. VII. ex.); Aloysius Guanella (1915); Iosephus Baldo (1915)

© Životopisy zpracoval Jan Chlumský