Fidelis, m. apud Comum
| 28. října, připomínka | |
| Postavení: | mučedník |
| Úmrtí: | asi s. IV. |
ŽIVOTOPIS
Z martyrologia se dozvídáme pouze to, že Fidelis se pro svou věrnost stal mučedníkem v Como v Gállia Cisalpina. Toto tehdejší označení se týkalo oblasti pod Alpami na italské straně, která odpovídá dnešní Lombardii. Jedná se tedy o Como ležící asi 47 km severně od Milána. V tomto Como se také nachází náměstí San Fedele (Sv. Fidelise) s chrámem zasvěceným tomuto mučedníkovi.O Fidelisově životě až po mučednickou smrt existují tři rozdílné legendy. Podle jedné byl voják, podle druhé misionář vyslaný biskupem Milána a podle třetí byl sám biskupem. Verze první legendy jsou snad nejznámější. Vypráví se v nich o vojákovi z římského císařského vojska, podle některých šiřitelů příběhu šlo snad o thébskou legii. Někde je Fidelis velitelem žádajícím o propuštění z armády, jinde prostým vojákem a dokonce i dezertérem mířícím se dvěma druhy do Alp.
Ve verzi, v níž je důstojníkem, měl na starost hlídání křesťanských vězňů v Miláně a pět jich poslal tajně na svobodu. Pro větší věrohodnost jsou jmenováni: Cassius, Severin, Secundus a Licinius a Alexander Bergamo. Dále prý byl Carpoforusem Exantusem provázen do Alp. Podle některých se dostal až k jezeru Como, kde byl zabit. Podle dalších vypravěčů byl zajat v obci Summolacunaus (dnes Samolaco). Udává se či předpokládá, že byl sťat.
Další legenda o Fidelisovi, ho představuje jako misionáře vyslaného biskupem mezi pohanské obyvatele v okolí jezera Como. Od severního konce jezera prý pokračoval v šíření křesťanské nauky až k obci Chiavenna, vzdálené od Milána více jak 110 km. Misionářské úsilí ho nakonec stálo život. Žádnou z těchto verzí nemůžeme brát jako spolehlivou.*
Ostatky Fidelise byly údajně přeneseny z místa mučednické smrti do Como a v době bojů s Milánem byly přemístěny do Arona. Podle ověřených dokumentů zde byly uloženy v letech 1259 až 1321, ale zápis o jejich předchozím putování v nich chybí. Z Arona ostatky Fidelise spolu s Karpuforusovými (levé předloktí obou sv.) přenesl Karel Boromejský do nového chrámu sv. Fidelise v Miláně r. 1572 nebo v březnu 1576.
V centru města Como stojí románská bazilika sv. Fidelise z roku 1120 s fasádou obnovenou v r. 1914. Původně byly jeho ostatky asi ve starém kostele sv. Eufemie. Dále se udává, že byl postaven chrám nad jeho hrobem na severní straně jezera Como.
POZNÁMKA
*Směrodatná zpráva je v prvním odstavci. Poslední dva odstavce se týkají pohybu ostatků, u kterých se má za to, že jsou sv. Fidelise. Jde zde o doložení úcty, která náleží tomu, kdo věrně setrval v přimknutí se ke Kristu a podstoupil kvůli tomu mučednickou smrt.Stručné uvedení rozdílných legend ukazuje, co vše se můžeme dozvědět jinde, a to bez upozornění na nedostatečnou hodnověrnost. Dále pak ukazuje na velikost rozdílů, jaká se může vyskytnout v lidově tradovaných příbězích světců vedle další problematiky, kterou hagiografická díla musí řešit, i to, že ta spolehlivá díla mají někdy důvod k velké stručnosti, rovnající se pouhým informacím v martyrologiu.
Nejde to ani jinak, má-li autor zájem napsat postupně o všech světcích v martyrologiu a držet se přitom faktů. Toto je výjimka, která přibližuje tuto práci i její důvody.
Přehled světců tohoto dne podle Martyrologium Romanum
Simon Cananæus et Iudas Thaddæus, Apostoli (s. I.); Ferrutius, m. Mogontiaci (asi 300); Fidelis, m. apud Comum (asi s. IV.); Vincentius, Sabina et Christeta (asi 305); Genesius, m. Tigerni (asi s. IV.); Salvius, ep. Ambianen (asi 625); Faro (asi 670); Germanus, abbas Talluerian (s. XI.); Salvator Damianus Enguix Garés♦ (1936); Iosephus Ruiz Bruixola♦ (1936)
© Životopisy zpracoval Jan Chlumský